Hobitosloví - O hobitech

11. listopadu 2018 v 21:42 | Irith |  Hobitosloví
Když už teď víte, jak vzniklo slovo hobit a jak hobitům říkají ostatní, přišel ten správný čas vyložit si, kdo to vlastně hobiti jsou.



Hobiti jsou malá stvoření, jejichž výška se pohybuje od dvou do tří stop. Původně snad byli vyšší, ale v časech děje Pána Prstenů jen málokdy dorostou těch tří stop. Tady na tom místě to ale moc nedává smysl. Protože dle běžného měřítka je jedna stopa přibližně 30 centimetrů. Což by znamenalo, že dvě stopy je šedesát a tři devadesát čísel. Také bylo řečeno, že dúnadani byli přesně dvakrát tak vysocí jako hobiti (přesněji řečeno původní dúnadani, kteří byli o něco vyšší než ti pozdější a poměřovali se s chluponohy, kteří zase byli menší než ostatní dvě rasy hobitů, i když dle toho, že se měli postupem času zmenšovat tak… no, nechme to být, tohle je složitější, než je slušné). To by ale znamenalo, že dúnadani dosahovali maximálně 180 cm. Což je dost málo a dle kánonu měli přibližně 215 centimetrů - 6,4 stopy. To by tedy znamenalo, že Tolkienova stopa má 34 centimetrů (přibližně) a hobiti tak dosahují výšky mezi 68 a 102 centimetry. Což by ukazovalo, že jelikož Smíšek a Pipin po vypití entí vody dorostli výšky 4,5 stopy, byli vysocí přibližně 150 centimetrů. A tedy o půl metrů vyšší, než jakýkoliv jiný hobit. Chudinky jejich manželky. To celé ale moc nedává smysl, protože když si to převedete, vyjde vám, že Smíšek a Pipin byli vysocí jako dva celí hobiti. A přitom v Návratu krále je napsáno, že je Gandalf s Frodem a Samem poměřoval, aby si ověřil, že jsou doopravdy vyšší. A kdyby byli vyšší o půl metru, tak to nemusí poměřovat, to prostě pozná. Mám dojem, že tady se Tolkien dopustil malého přehmatu.

Z výšky hobitů se ale mohou odvozovat i další zajímavé poznatky. Jestliže budeme brát poměr hobita a člověka ve všech fázích jejich života jako stejný, vyplývá z toho, že jestliže průměrná výška dospělého muže činí 170 cm a průměrná výška novorozeněte půl metru, znamená to, že při průměrné výšce dospělého hobita tak 85 centimetrů, činí výška novorozeněte 25 centimetrů. Ovšem těžko soudit dál, protože jelikož jsou hobiti plnoletí až ve třiatřiceti, je pravděpodobné, že rostou pomaleji než lidské děti.

Hobiti mají velké nohy s tvrdou kůží na chodidlech, od kotníku dolů obrostlé hustými kudrnatými chlupy které je chrání před zimou. Většinou se hobiti zobrazují s poměrně většími nohami, než mají lidé, ovšem sám Tolkien nikdy nic takového neřekl.

Půlčíčí vlasy byly kudrnaté a dost podobné oněm chlupům na nohách. Barva byla nejčastěji hnědá, jen vzácně se u plavínských rodin vyskytovala i zlatá (výjimku z této "vzácnosti" tvoří snad rok 1420 K.L kdy se v Kraji narodilo neobvykle mnoho zlatovlasých dětí). O jiné barvě vlasů (černá nebo zrzavá) nejsou zmínky, ale dá se předpokládat, že se méně často mohla vyskytovat také.

Obličej by se dal označit spíše jako dobromyslný, než vyloženě krásný. Široká ústa vždy připravená k smíchu nebo jídlu, jasné oči, pravděpodobně většinou hnědé (i když plavíni asi mohli mít i světlé oči, zelené nebo modré) a červené tváře.

Ruce měli malé, s dlouhými obratnými prsty, schopnými vyrábět pěkné a užitečné věci Velice dobře uměl zacházet s nářadím. Byli zdatní v řemeslech a jediné, které neprovozovali, bylo obuvnictví, protože boty nenosili.

Lidem se vždy vyhýbali a báli se jich. S tím souvisí jejich schopnosti, co se rychlého mizení týče, tak nenápadného, až se to lidem může zdát jako čarodějné umění. Což je hloupost, neb se jedná jen o dlouholetou praxi, dědičnost a spřízněnost se zemí.

Dobře slyšeli a měli bystrý zrak. Ale nebyl jim cizí ani sklon k tloustnutí, a to i přesto, že jsou obvykle čilí a hbití. Rádi žertovali (i když nijak na výši) a dávali si hádanky. Samozřejmě Milovali jídlo a pití a stravují se obvykle šestkrát denně. Byli pohostinní a společenští.

Spíše než chytrostí se půlčíci vyznačovali dobromyslností, otevřeností a vřelými city. Ale dokázali být také uštěpační, rýpaví, buranští a chamtiví. V podstatě můžeme říct, že hobiti mohou představovat obyčejné anglické spořádané venkovany, se všemi jejich radostmi a starostmi. Měli nadevše rádi dobře obdělávanou půdu, ovšem stroje a nic složitějšího než tkalcovský stav neměli rádi, nerozuměli tomu a nechtěli s tím mít nic společného.

Byli přízemní a omezení, ale přitom i vzácně čistí a neschopní úskoků a zrad, mezi ostatními obyvateli Středozemě tak častých. Jsou velice, velice odvážní, vytrvalí a ne úplně snadno se vzdávají. Ovšem je třeba poněkud drsnějších podmínek, aby se konečně ukázalo, co v půlčících je. Jak říkal Gandalf. "Hobiti mají tuhý kořínek". Měli rádi mír a klid.

Je sice přemrštěné tvrdit, že hobiti mohli vyjadřovat jakýsi Tolkienův ideál, ale jisté je, že němu neměli zas tak daleko. Minimálně jakémusi mravnímu ideálu spokojených, hodných lidiček, kteří nemají žádné velké ideály ani ctižádost, ale za to ani nenávist nebo zuřivost. A to se v Tolkienově Středozemi cení.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama