Prokletí?

27. února 2017 v 22:05 | Irith |  Blog
Další pochybný výtvor jedné zjistřelé mysli aneb Irith filozofuje, i když jí to strašně nejde. Jen na vlastní nebezpečí!

"Já už nechci nazpět z toho světa pro hrdiny."

Když jsem před několika lety poprvé otevřela stránky elfího barda Laega, netušila jsem, jak moc to může být osudové. To co tam najdu, to co tam uslyším.


Jsou písně při kterých se směju, které mi dokáží zvednout náladu a při kterých vše najednou vypadá dobré a v pořádku. Nikdy nezapomenu na to, jak jsem se jednou vracela ze školy domů. Utahaná jak kotě, znechucená vším, spolužáky počínaje a počasím konče, všechno vypadalo zle a nepřátelsky. A pak jsem si vytáhla mp3 přehrávač a pustila si písničku. Volba padla na Zamilovaného hobita. A hle, slunce vysvitlo a... najednou bylo dobře. Najednou byl svět zase v pořádku a já měla sílu jít dál.

Jsou písně které jsou smutné a depresivní. Proroctví severu mám tendence si pouštět pokaždé, když se vrátím z nějaké akce. Ale ty se mě tak nějak netýkají. Mně nikdo neproklíná, já nikam neprchám, já nikomu žádné lodě neberu.

Ale pak jsou také písně, které si v podstatě nepouštím. protože mě až děsí, jak moc pravdivé jsou. A mezi ně patří i Hra na hrdiny. Řekněte, kdo z Vás nemá naprosto jasný pocit, že ta písnička pojednává právě o Vás? Nikdo, opravdu nikdo. Vy, kdo tento článek čtete, vy nejste "nad věcí". Pokud by se Vás to netýkalo, nejste tady. Nečtete blog čtyř snílků, nevyhlížíte jejich příběhy a nekomentujete jejich zoufalou snahu o realitu. Ne. Byli byste někde jinde. Dělali byste úplně jiné věci. Byli byste více... normální. Mnohem více byste žili v realitě a mnohem méně ve snu.

Protože fantazie, ať už v jakékoliv formě, je nesmírně vzácný dar. Ale dar prokletý. Čím víc se do ní ponořujete, ať už studujete dílo Tolkiena nebo kohokoliv jiného, tím víc si začínáte uvědomovat, jak moc je to krásné. Jak moc byste tam chtěli být. Vaše fantazie, váš duch někde hodně ve skrytu toužící po dobrodružství Vám nedá spát a nutí, dnem i nocí Vás nutí snít. Snít si své sny o dobru a zlu, o elfech a skřetech, o hrdinných bojích, přepadech i nočních hlídkách. O světě, kde když zemřete si prostě jen znovu hodíte kostkou a můžete být zase někdo jiný. Kdokoliv. Můžete být vše, čím nejste, ale čím jste tak moc být chtěli. "Krásní stateční a přitom nevidět, až masky sundáme, budeme jen stíny, my tvoři z podkamenů hrajeme si na hrdiny." Naprosto kýmkoliv. A pak najednou zjistíte, že už nemůžete zpátky. Músa, která vás nutí kreslit, psát, skládat, tvořit nebo prostě jen hrát je už příliš silná a vy, i když jste si na začátku mysleli, že to zvládnete, najednou zjistíte, že to nejde. Není cesty zpět. A nezbývá než jít dál.

Když jsem po TolkienConu přišla domů, napadla mě nepěkná myšlenka. Jestliže jsou všichni mí nejbližší přátelé cvoci, magoři, naprostí blázní, tak co jsem potom já? Neznám mezi Tolkienisty jediného normálního člověka. Jediného, který by nenosil bolest. Namítnete možná, že tu nosí všichni. Ano, ale my, my si k ní přidáváme bolest další. Bolest z návratu. Návratu do reality. Reality, která je nudná, šedivá, plochá a nezajímavá. Lesy nejsou zelené, tráva není svěží a hebká, slunce nesvítí a vy máte psát bakalářku. A vy nechcete, strašně moc nechcete. Nenávidíte neděle, nenávidíte loučení a nenávidíte čas za to, že vám opět zaťukal na okno a podotkl, že autobus vám jede už za hodinu.

A tak tady sedíte a čtete. Čtete pokus o filozofování, možná se mu smějete ale možná cítíte že ano, že to je ono. Že jste prokletí. Nemůžete couvnout a musíte dál. Musíte mučit sami sebe, trápit se a nadávat jen pro ty chvíle, kdy se fantazie rozletí a vy jste opět volní. A můžete udělat cokoliv. Jít na výpravu do Středozemě, vytáhnout meč, luk, brko a pergamen a jenom snít. Ještě chvíli snít.

Jste prokletí. A já také. Ale je to krásné prokletí.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Alatáriel Alatáriel | 27. února 2017 v 22:39 | Reagovat

Presne!! Neviem čo k tomu viac povedať.  Všetko si zhrnula v článku.  Tak a teraz si idem pustiť pesničku Hra na hrdiny.

2 Irith Irith | Web | 28. února 2017 v 16:54 | Reagovat

[1]: Jé, nový človíček! Určitě tě mezi námi někdy rádi uvítáme (i když si dej bacha, jak jsem psala, jednou vkročíš na cestu a když si nedáš pozor, nikdy nevíš, kam tě dovede).

3 Třezalka Třezalka | 1. března 2017 v 11:49 | Reagovat

Prokletí...to je to správné slovo. Ale za ty chvíle štěstí to stojí.

4 Neklan Neklan | 1. března 2017 v 12:40 | Reagovat

[2]:Kdo si do hlavičky blogu napíše, že je Tolkienofil, má to spočtené dříve, než vkročí sem. :-)

[1]: Vítej Alatáriel, já jen procházím kolem. (Ale už takřka půl roku.) :-D

5 Irith Irith | Web | 1. března 2017 v 15:18 | Reagovat

[3]: Hlavně že tak :-)

[4]: A třeba se jednou vážně zapojí... nebo se objeví na nějaké akci :-)

6 Ilian Ilian | Web | 1. března 2017 v 20:57 | Reagovat

Velmi, velmi pravdivé! Ale Třezalka má pravdu, stojí to za to. Možná je to prokletí jedna z nejhezčích věcí v mém životě :-)

7 Šárka Šárka | Web | 2. března 2017 v 9:33 | Reagovat

Vím, že si kráčím tmou pro pohlavky,
že slzy potečou nejen z mých očí,
až hledět přestanu na prskavky.
Nikdo mi neřekne víc, co si počít.
.
:)

8 Alatáriel Alatáriel | 2. března 2017 v 13:50 | Reagovat

Ďakujem za privítanie!

[2]: Rada by som ale šanca že sa objavím v Prahe je skoro nulová. Na varovania je neskoro, už som na ceste oboma nohami:D.

[4]: No ja tiež. Od letných prázdnin,  ale až nedávno som sa rozhodla že budem komentovať.

9 Irith Irith | Web | 2. března 2017 v 18:45 | Reagovat

[6]: Přesně! To je v podstatě celé shrnutí toho dlouhého článku. Prokletí a přitom nejhezčí věc v životě.

[7]: No jo, my víme že jsi složila písničku... pořád se nám ji ještě nepovedlo ve dvě v noci vyhnat z hlavy... :-)

[8]: Hrozně by mě zajímalo, kolik čte vlastně Mittalmar lidí. Protože komentáře máme jen od pár povětšinou známých tváří, ale občas vykoukne někdo neznámý a Irith se může pominout radostí :-)
Tak třeba to někdy vyjde...
A ty nějak tvoříš? Píšeš? Kreslíš? Dá se Tvá tvorba někde najít? Dost by mě to zajímalo... :-)

10 Šárka Šárka | 2. března 2017 v 20:11 | Reagovat

[9]: Doufám, že je ti jasné, že proto jsem to nepsala :D

11 Alatáriel Alatáriel | 2. března 2017 v 23:07 | Reagovat

[9]: Trošku píšem (zatiaľ dve nepodarené poviedky) a trochu parodujem pesničky (asi 3 nie moc originálne) a k tomu dosť kreslím (pochop ako nevydarené skice). Chcem svoj blog ale nezvládla by som to. Času je málo a učenia do školy veľa. Často sa mi stáva že cestou domov v hlave niečo vymyslím ale kým sa dostanem k papieru zabudnem to.:(

12 Neklan Neklan | 3. března 2017 v 0:25 | Reagovat

[11]:Záleží na tom, čemu říkáš nepodařené, kdybys ale chtěla někdy něco zveřejnit, tak můžeš tady:  http://quentaro.blog.cz/ když se domluvíš tadyhle s Irith, pomůže Ti tam pověsit Tvé výtvory. Fakt, nekecám, vím to z vlastní zkušenosti. :-)
Na obrázky je ideální: http://tolkien-maenas.blog.cz/ kde Tě myslím děvčata (a pánové) taky rádi uvítají. Jest tak Šárko?

13 Alatáriel Alatáriel | 3. března 2017 v 12:43 | Reagovat

[12]: Ja som nad tým už rozmýšľala (teraz píšem o Grímovi) ale kto byto preložil???? Pretože ja s českým pravopisom nemám žiadne skúsenosti a  nechcem otravovať.

14 Šárka Šárka | 3. března 2017 v 13:41 | Reagovat

[13]: Už sice nejsme čekoslovákia, ale zas tak špatně slovensky nerozumíme, abychom si rádi nepočetli i ve slovenštině :)

15 Neklan Neklan | 3. března 2017 v 22:19 | Reagovat

[13]: [14]: Přesně tak, myslím, že není řečeno, že je Quentaro pouze česká záležitost. Pokud vím je pro ty, kteří chtějí vyprávět a poslouchat. A Středozem je z podstaty vícejazyčná, ne?
Nejasnosti se můžou probrat v komentářích, nebo je možné k textům připojit slovníček základních pojmů. (To dělává i Aredhel.) Před pár lety frčela na českém rozhlase slovenská dramatizace Pána Prstenů a vždycky k tomu měli na úvod takový vtipný slovníček, tak třeba takhle. Myslím, že nám slovenština spíše prospěje, než uškodí.
Pokud bys ale na překladu trvala, tak ta průměrně tři rozdílná slovíčka na A4 textu jsem ochoten přeložit i já. :-D

(Nehledě k tomu, že my tady z Moravy rozumíme občas lépe Slovákům, než Pražákům.) :-P <- Tohle je sociologický průzkum struktury čtenářstva Mittalmaru.

16 Irith Irith | Web | 4. března 2017 v 20:32 | Reagovat

[13]: Jak říkali ostatní, s pravopisem si absolutně nelam hlavu. Myslím že tady jsou všichni schopní (a více než ochotní) číst ve slovenštině :-)
Takže směle posílej, budeme se těšit.

17 Aredhel Aredhel | Web | 10. března 2017 v 14:14 | Reagovat

"všichni mí nejbližší přátelé cvoci, magoři, naprostí blázni" :-D Zasmála jsem se, ale je to až příliš pravdivé. Je to prokletí, ale mnohem menší, než když se s tím člověk musí vyrovnávat sám. Když už má komunitu "cvoku", je mu dobře. Nejhorší je, když si myslíš, že jsi v tom sama, dokážeš žít jenom v tom "druhém" světě, skutečnost tě nedokáže uspokojit a nemůžeš se ani nikomu pořádně svěřit, protože, kdo tohle nezná, ten tě prostě nepochopí. I když se snaží. To je to největší prokletí.
Ale jak si tak čtu komentáře, nikdo se kletby nechce zbavit. :-D
Poslouchat po akcích Proroctví severu, to je docela depresivní...

[13]: Slovenština by určitě nebyla problém.

18 Eámane Eámane | 12. března 2017 v 11:41 | Reagovat

Cítím to přesně tak, jak jsi to napsala, Irith

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama