Hlášky ze Společenstva

5. srpna 2016 v 6:39 | Irith |  Blog
Tento podivný článek je výsledkem jednoho tábora. Jak asi víte, právě se nacházíme na táboře. Hrajeme Pána Prstenů a pokud se chceme vypořádat z Černými jezdci a dalšími odpornostmi, máme jedinou možnost - trefit je papírovou koulí a zakřičet na ně nějakou hlášku, vhodnou hlášku o dobru, na povzbuzení spoluhráčů apod.
Většinou se používají veršíky z Bible, ale mě bylo povoleno použít hlášky ze Společenstva Prstenu. A říkala jsem si, že když už jsem si s tím dala tu práci, proč to neukázat i dál? Je to soupis všech povzbudivých slov z prvního dílu PP a třeba pomůže v těžké chvíli i Vám.



Neznám vás ani polovinu tak, jak bych rád a ani polovinu vás nemám rád tak, jak si zasloužíte.

Rád vás vidím viditelného.

A pak žil šťastně až do smrti.

Čekej mě zvlášť tehdy, když je to nejméně pravděpodobné.

Je jen jediná moc na tomto světě, která ví o prstenech a jejich účincích všechno a pokud vím, tak na světě není žádná moc, která by věděla všechno o hobitech.

Byla by to rána pro svět, kdyby temná moc ovládla Kraj.

Rád bych, aby to nebylo za mých časů. To by každý, kdo se takového času dožije. Ale my o tom nerozhodujeme. Rozhodujeme jen o tom, co uděláme s časem, který nám byl dán.

Přestože i tenkrát vládl žal a kupila se tma, velká statečnost a velké činy však také nebyly docela marné.

Odvaha se nachází na nepravděpodobných místech.

I v srdci toho nejtlustšího a nejbázlivějšího hobita se skrývá semínko odvahy.

Hej, Tome Bombadile, Bombadile, hej hou!

Zaklínám tě vodou, lesem, rákosem i vrbou,

při ohni a při měsíci, slyš a dej se vidět!

Přijď, Tome Bombadile, protože jsme v bídě!


Táhni pryč, ty starý Duchu! Zmiz ve světle denním!

Svraskni jako chladná mlha, jako vítr zavyj,

táhni do neplodných zemí přes hory a doly!

Víckrát se sem nevracej. Mohylu nech prázdnou.

Ztracen buď a zapomenut, temnější než temno,

tam, kde brány zavřeny jsou do nápravy světa.


Našli jste sami sebe, vynořili jste se z hluboké vody.

Nelitujte šatů, když jste ušli utonutí.

Buďte rádi a nechte sluníčko ať vám rozehřeje srdce a údy.

Pak se rozvalili na sluníčku s rozkoší těch, kdo byli náhle přeneseni z krutého mrazu do vlídného podnebí nebo jako lidé, kteří po dlouhé nemoci jednoho rána zase procitnou a zjistí, že je jim nečekaně dobře a že mají před sebou zase jednou slibný den.

Ne každé zlato třpytívá se, ne každý kdo bloudí je ztracený. Stáří, když silné je, neohýbá se. Mráz nespálí hluboké kořeny. Z popela oheň znovu vzplane, ze stínů světlo vzejde náhle, až zkují ostří polámané, nekorunovaný bude zase králem.

To co hledáš je vždycky někde zahrabané.

Pronásledovaného občas mrzí nedůvěra a zatouží po přátelství

Hezký je kdo hezky jedná

Nevzdávejte se naděje!

Ani statečnost ani hloupost, řekl bych.

O Elbereth Gilthoniel!

Není zabit a myslím, že bude odolávat zlé moci rány déle, než nepřátelé očekávají.

Frodo má houževnatější kořínek než kdo tušil.

Nejdřív spiklenec, teď komediant. Skončí jako čaroděj - anebo válečník.

Když prší tak leje.

Večerní šero prořídlo, jako když odejde mrak.

Máš štěstí, že jsi tu taky, po všech těch hloupostech, co jsi natropil, když jsi odešel z domu.

Máš v sobě dobrý kořínek.

Umí včas prokouknout cihlovou zeď.

Přichází k životu, není studená.

Hobiti blednou velice neradi.

Ještě dobře, že jsem si to hrozné nebezpečí neuvědomoval. Kdybych byl věděl víc, nedokázal bych se ani pohnout.

Štěstí nebo osud ti pomohly, o odvaze nemluvě.

Mohou se Temného pána bát, mohou před ním i prchat, ale nikdy se mu nebudou naslouchat nebo sloužit.

nebojí se Prstenových přízraků, protože ten, kdo přebýval v Západní říši, žije současně v obou světech a má velkou moc jak proti viděnému, tak proti neviděnému.

V Roklince existuje moc, která může vzdorovat tlaku Mordoru. I v Kraji je moc, i když jiného druhu.

Když však temné stvůry přijdou z neobydlených kopců nebo vylezou z neslunečných lesů, před námi utíkají.

Když prostí lidé žijí bez starostí a beze strachu, zůstávají prostí.

Teď se však svět opět mění. Přichází nová hodina.

Ten kdo rozláme věc, aby zjistil co je zač, opustil cestu moudrosti.

I ten nejchytřejší pavouk někde nechá slabé vlákénko.

Nejhorší je ošklivé slovo.

Teď se konečně mohu pořádně vyspat, poprvé od jánevímkdy.

Poznal jsem jen málo hobitů kromě Bilba a zdá se mi, že nebude tak ojedinělý, jak jsem si myslel

Není naším úkolem myslet je na jedno období, na pár lidských životů nebo na jeden pomíjivý věk světa.¨

Stojí a i na konci své síly je pořád ještě velmi silný.

K udatnosti je potřeba především síly a až potom zbraně.

Netoužili mít sílu nebo panovat nebo hromadit poklady, ale chápat, tvořit, uzdravovat a uchovávat všechny věci bez poskvrny.

Zoufalství to není, protože zoufat si mohou jen ti, kdo vidí neodvratný konec. Moudré je uznat nutnost, když zváženy všechny ostatní cesty, ačkoli se může zdát bláznovství pláštěm, závojem před očima Nepřítele.

O tento úkol se mlže pokusit slabý stejně jako silný.

A přece se často světodějné skutky odehrávají tak: malé ruce je konají, protože musí, zatímco oči velkých jsou obráceny jinam.

Nebojte se. Neztratí cestu, dokud lze nějakou najít.

Zavedl nás sem navzdory našemu strachu, ale zase nás vyvede ven, ať ho to stojí cokoliv.

To bylo za šťastnějších dnů, když se ještě časem důvěrně přátelila různá plemena, dokonce i trpaslíci a elfové.

Šel bych za Frodem do dračí sluje, kdybych ho vedl.

Tohle je vážná výprava ne hobití výlet!

V zemi se musí stát mnoho zlého, aby docela zapomněla, že tu kdysi žili elfové.

Vrátit se znamená přiznat porážku a stát před ještě horší porážkou.

Třebaže dál půjdeme stínem, nevyjdu jako zloděj v noci.

Kdo říká sbohem, jakmile cesta ztemní je nevěrný. Kdo neviděl padat noc, ještě neslibuje kráčet tmou. Šťastnou cestu a kéž jde s vámi požehnání elfů i lidí a všech svobodných národů, kéž vám hvězdy osvěcují tvář.

Vypadá jako obyčejný hobit ale je v něm víc než je vidět.

Možná že cestou najdeš přátele, když to budeš nejméně čekat.

Je lepší důvěřovat spíš našemu přátelství než velké moudrosti.

Toto je hodina lidí z Kraje, kdy povstávají ze svých pokojných políček, aby otřásli radami velkých.

Ať už starého Gandalfa čeká co chce, vsadím se, že to není vlčí břicho.

Jedna nula pro Kraj! Hobit kouše hluboko.

Za Kraj!

Ať je ti světlem v temných místech až zhasnou všechna ostatní světla.

Muka ve tmě, to bylo nebezpečí, kterého jsem se obával, a to mě neodradilo.

Trpím ztrátou ze své svobodné vůle a mohl jsem volit jinak.

Vzpomínka zůstane navždycky čistá a nezkalená v srdci a nevybledne ani nezestárne.

Já se budu radovat i v zimě.

Neříkej nepoznamenán, ale řekneš-li nezměněn, budeš mít možná pravdu.

Bát se však musejí jen zlí nebo ti, kteří nesou nějaké zlo s sebou.

Kéž je to znamením, že svět je sice temný, avšak blíží se lepší dny, a že přátelství mezi našimi národy bude obnoveno.

Ti, kdo ho následovali, neznali jeho myšlenky a nemohou oznámit celý jeho záměr.

Následovníci jsou bez viny.

Přesto zůstává naděje, dokud bude celá družina věrná.

I kdyby se nás vaše poslání tak úzce nedotýkalo, nalezli byste útočiště v tomto městě, dokud se neuzdravíte nebo neosvěžíte.

Není třeba říkat, že jsem odmítl naslouchat, muži Minas Tirith jsou věrní.

V této zemi není žádné zlo, ledaže si je člověk přinese s sebou. Pak ať se má na pozoru!

Zdá se, že se nic nemění a nikdo ani nechce, aby se něco měnilo.

Kdo nezačne, neskončí.

Některé věci se nestanou, pokud ten, kdo vidiny spatří, nesejde ze své cesty, aby jim zabránil.

Ale doufám, že jednoho dne zpátky přijdu. A jestli je pravda, co jsem viděl, tak to někdo schytá.

Přeji si, aby se stalo co se má stát.

Prošel jsem zkouškou.

Nyní je čas, kdy se i, kdo chtějí pokračovat ve výpravě, musí vzmužit a opustit tuto zemi.

Možná, že stezky, kterými každý z vás půjde, leží již před vámi určeny, i když je nevidíte.

Pohleď na nás přátelským okem!

Tady nemohlo v zimě ničí srdce tesknit po létě nebo po jaře.

Světlo vidí až do srdce temnoty, kdežto jeho vlastní tajemství nebylo odhaleno.

Leda by za temnými cestami, jimiž ještě musíme projít, čekalo světlo.

Pořád se uč!

Všichni jsme tady nepřátelé jednoho Nepřítele.

Myšlenku na to, co milujeme, vkládáme do všeho, co děláme.

I kdybys našel všechno holé a zpustošené, málokterá zahrada vykvete tak jako tvoje.

Buď pochválen luk Galadriel a Legolasova ruka a oko.

Bohaté jsou hodiny, i když se zdají krátké.

Kde je mnoho lidí, tam se z každého hovoru stane nekonečná pře. Ale dva mohou najít moudrost.

Hobiti jsou z tak tuhého těsta, že jsem se s podobným nesetkal.

Já jsem poctivý muž, ani zloděj ani špeh.

Muži upřímného srdce, ti se nedají zkazit.

Nikdy! Nikdy!

Měl svobodu volby.

Teď udělám, co musím.

Bylo by proradné teď dávat sbohem.

Tady pracují jiné, mnohem silnější mocnosti.

Nohy máš moc krátké tak používej hlavu.

Půjdeme a snad i ostatní najdou bezpečnou cestu!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aredhel Aredhel | Web | 1. září 2016 v 13:10 | Reagovat

Moje nejoblíbenější je hláška č. 3, tu bych používala často. :-D A taky tahle: "To co hledáš je vždycky někde zahrabané." I když vůbec netuším, kdo a kdy to řekl... vůbec, u některých mi trvalo dost dlouho než jsem si uvědomila odkud jsou. 8-O
Vážně ses to všechno naučila nazpaměť...? Tak to tě obdivuju.
"Trpím ztrátou ze své svobodné vůle a mohl jsem volit jinak." Taky dobrá. :-)

2 Irith Irith | Web | 1. září 2016 v 17:02 | Reagovat

[1]: Nenaučila. Nakonec jsem uměla jen jednu (Z popela oheň znovu vzplane...) a tu mlela pořád dokolečka :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama