Jak se dělají změny

20. července 2016 v 12:00 | Irith |  Blog
Je neuvěřitelné, když se podíváme zpět, jak moc jsme se za ty roky změnily. Jak moc se změnil Mittalmar. Ale protože jde většinou o dlouhodobé, nenápadné posuny, říkaly jsme si, že by bylo fajn alespoň ty nejdůležitější připomenout.

Článek vydáváme u příležitosti nového velkého milníku - nových a plně modernizovaných rozcestníků. První bod textu tedy bude zejména o nich.

Ale ještě než se ponoříte do čtení, pár informačních věcí. Od 22.7 do 6.8 jsme všichni čtyři na táboře (a ještě k tomu na tom samém). Články tedy přednastavené budou, ale komentáře rozhodně nečekejte.



1. Rozcestníky

Jak jsme byli nadšení, když jsme udělaly ty první! Živě si pamatuji na bezmezné zoufalství, když jsem na chalupě s nefunkčním internetem hledala, jak se ta zatracená věc dělá. Jak jsem prolézala návody, nechápala a nakonec s obrovskou hrdostí vypustila do světa Pollyiny rozcestníky z fotek z Pána Prstenů a Hobita. To bylo někdy 2014, tuším, o prázdninách někdy touhle dobou. No a skoro přesně po dvou letech máme rozcestníky zbrusu nové. Samotná výroba zabrala snad půl roku a vrchovatou měrou se na nich podílela Polly a Tani. Ony nakreslily všechny rozcestníky, Polly je pak upravovala v grafických editorech a psala na ně názvy. Onen font je oficiální font Ringbearer a dá se zdarma stáhnout. Obrázky jsou potom made in Mittalmar, pastelky a papír, spoustu trpělivosti a dobarvování (protože ty první byly dost nevýrazné).

Pomněnka si mezitím vytvořila jakousi mapu, mapu blogu, jak, kde a co nainstalovat, aby to fungovalo. Zabralo to celou A3.

A pak se s Polly rozhodly během pár dnů kompletně překopat celý blog a rubriky, přesunout a roztřídit skoro čtyři sta článků.

Dá se říct, že jediný, kdo se na tom nepodílel vůbec nijak (kromě rýpání a pár dobrých rad) jsem byla já. Ale je to velice příjemná změna, zvlášť, když já s těmihle Sauronovy vynálezy vážně neumím a mám k nim dosti specifický vztah pán a sluha (ale občas není jasné kdo je kdo).


2. Zdroje

Zdroje a autorská práva jsou něco, co jsme do loňského podzimu absolutně neřešily. A cože se na podzim stalo? Přišla Pomněnka. Přišla Pomněnka, prohlásila, že obrázky máme strašně špatně ozdrojované a že takto to prostě nejde. Následovala větrná smršť vonící po malých modrých potočních květinkách. Pomněnka do VŠECH starých článků ke VŠEM obrázkům dohledala a přidala zdroje. Upozorňuji, že k dnešnímu dni máme 379 vydaných článků. A pak je špatná, že toho dělá málo…


3. Písničky

Dalším obrovským bodem jsou písničky. Původně jsme skládaly v lavici, při hodinách, tajně. Ano, to děláme pořád. Ovšem teď nově také upravujeme staré texty, přeskládáváme a zuřivě přepisujeme. Když si vzpomenu, s jakým opovržením se díváme na písničky, na které jsme byly tenkrát tak hrdé…

S tím se pojí i vyšší ambice. Předtím jsme byly rády za známou melodii a vlastní text. Teď už pomalu najíždíme i na vlastní melodie. Zatím se nám celkem dobře osvědčila metoda Irith a Polly složí text a Polly hudbu. Máme tři písničky. Dvě úplně hotové i s hudbou ale zatím bez úpravy. Náš nejnovější vynález se totiž zve "nehraje jenom kytara". Už jsme upgradovali na kytaru, flétnu a vlnky (co jsou vlnky je naše výrobní tajemství. Pokud ho chcete znát, budeme o tom mluvit na příští Oslavě zničení Prstenu na našem předpokládaném vystoupení :-) ). Ovšem na autorské písničky tohle samozřejmě nestačí. Zatím poslední slovo k nahrávce u té první je kytara, harfa a housle. Teď ještě najít někoho, kdo by byl ochoten na ty housle zahrát…

Ta třetí písnička má zatím jenom text. Ale až doděláme pásmo Hobita, což bude pásmo druhé a poslední (nedostatek vhodných adeptů z písňového, ale i příběhového žánru), zkusíme na našich vlastních písničkách zapracovat víc.


4. Nahrávky

Věc související. Když se podíváte na "nahrávky v průběhu času" je to vážně sranda. Na začátku nahrávané na mobil ve školní koupelně, jen zpěv. Pak nahrávané na mobil a s kytarou. Ovšem jak nahrávané. Většinou to zpívala Polly. Zalezla si doma do pokoje, vzala si mikinu s kapucou, naklonila se pusou přímo nad mobil, kytaru dala co nejdále a začala nahrávat… kupodivu to většinou dopadalo relativně dobře (takto jsou nahrané snad všechny písničky až do letošního ledna). A byla i slyšet!

A jak to vypadá teď? Nahrává se na diktafon patřící Falešnému Společenstvu (ale pššt, oni to tuším ještě neví…), nahrává se až trojhlas, nahrává se několikrát a stříhá se to, je to i s kytarou, flétnou a vlnkami… prostě těžce profesionální. Jen to pak strááááášně trvá (jedna písnička se nahrává klidně desetkrát).


5. Reportáže

Tady se jedná především o délku. Původně byly moje reportáže na jeden až dva díly. Reportáž ze čtrnácti dní ze Skotska byla na dva články( i s fotkama). Pak se délka postupně prodlužovala. V současnosti jsem na začátku čtvrtého dne Ravenny a na sedmé stránce A4 ve wordu, velikost písma 12, řádkování bez meze, bez fotek. Slušný.


6. Vlastní tvorba

I tady se udál jistý posun. U mě ve věci povídek, u Polly hlavně u obrázků. Nedávno mi vyprávěla, jak našla doma svůj první obrázek Pipina, první Středozemský obrázek, který kdy kreslila. A jak je strašný. A to si naprosto přesně pamatuji, jak tehdy na něj byla hrdá a jakákoliv kritika ji hrozně mrzela. Ale u mě je to stejné. Když si vezmu, že jsem mohla být pyšná na Levanduli a veškeré "dobré rady" odmítala… Takový je asi život. Pomněnka už se také rozepisuje. Má rozdělané dvě Středozemské povídky, to je víc než za rok předtím. A píše i Tani. Ač je hluboce přesvědčená o své neschopnosti v tomto oboru, její povídky jsou vážně dobré a zase úplně jiné, než na jaké jsme zvyklí.

Ale postupně se začínáme rozkoukávat i dál. Pomněnka začala kreslit, já také a navíc jsem, na což jsem hrdá (schválně jak mi to bude připadat za tři roky) napsala báseň. O Mordoru.


7. Vzhled blogu

Kde jsou ty časy, kdy jsme měly design vytvořený s vypětím všech sil za několik hodin u mě doma. Kde jsou ty časy, kdy tu bylo veselé kulaté bezpatkové písmo. Po několika dotazech, jestli se nehodláme zprofesionálnit, jsme požádali Clarissu a Jeremiáše o vytvoření nového designu. Nakonec jsme vybrali ten Jeremiášův. A ten máme dodnes. Snad jediné co zůstalo ze starého designu, je ten obrázek úplně nahoře.

Ohledně designu se ale točí hodně zajímavostí a perliček. Například ona hobití barevnost. Myslíte si, že byla zamýšlená? Ani vidět ani slyšet, původně měl být blog modrý, zelená byla zvolená kvůli tomu velkému obrázku nahoře a žlutá se nám k tomu prostě hodila. I takové jsou cesty hobití.

8. Povědomí
Tady je na čase zmínit naši informovanost. Protože ta udělala opravdu velký skok. Jen pro představu. Když jsme blog zaládaly tak jsme kupříkladu nevěděly že hobití barva jsou žlutá a zelená. Nevěděly o hobitech a Středozemi skoro vůbec, absolutně nic, možná pár základních věcí, ale nic víc. Polly si kupříkladu pletla Saurona a Sarumana...
Pak se to pomalu začalo lepšit.
Blog založen v březnu. V říjnu jsem zjistila, že existoval nějaký Loto Pytlík ze Sáčkova.
V prosinci, že existuje nějaký TolkienCon.
Na jaře jsme s velkou slávou objevily Tolkien Gate Way, Thain's Book , Atlas Středozemě a další...
V dubnu jsem objevila, že existují Radostiny a Rádovští.
V březnu Pomněnka objevila, že existujeme a začala se zajímat o hobity.
O prázdninách, jsme s velkou slávou odhalily existenci Písní Středozemě...
Postupně jsme objevovaly kouzlo Prologu PP a Dodatků Návratu krále.
Nutno dodat, že Tani měla veškerá vědomosti už hodně dlouho.
Na začátku jsme byly hodně zoufalé. A teď?
Polly už si Sarumana a Saurona téměř neplete a je fakt odborník v Rodokomenech. Zeptejte se jí na kteréhokoliv hobita a fakt ho zařadí. A strašně se lepší v písničkách, jako že fakt hodně.
Já překládám Tolkienovy dopisy a píšu Hobitosloví. Tak třeba, víte, jak fungují u hobitů příjmení? Jakým systémem se dávají? Hmmm...
Pomněnka si dělá hobití pokoj a chce mít hobití svatbu.
A Tani? Tani se tak sžila s Frodem, že její hlavní přání je přežít.
No nejsme dobré?! Ale ty začátky...

9. Anonymita
Tady jsem také udělaly velký posun. Velkým dobrodružstvím "zůčastněme se Na Hobita v kostýmech a neprozraďme nikomu své jméno" přes Aredheliny pokoutné průzkumy mého meilu a hledání mého pravého jména, přes zoufalé řešení, jak zamazat obličeje u fotek našich kostýmů, přes opatrné sdělování adresy na Radostiny, zveřejňování všech fotek z akcí až po uvedení adresy na Semenáček (ale ta přesto není moje chi chi). Byly jsme snad první kdo zveřejnil svou podobu (i když u jména vede Jeremiáš). Ještě teď si pamatuju to dobrodružství, když jsem tajně objevovala Jeremiášovo jméno... A jak to ze mě Aredhel páčila, ochotná udělat téměř cokoliv aby se ho dozvěděla... Kde jsou ty časy.

10. Grafika
Věc maličko související se vzhledem blogu. Dříve jsme se vším chodili za Jeremiášem. Se vším. Teď už Polly zvládá téměř cokoliv, přidáním nové rubriky počínaje a vytvořením loga Semenáčku konče. S tím souvisí i videa. Dříve přehršle obrázků bez uvedení čehokoliv, teď jeden autorský obrázek a pečlivé uvedení veškerých zdrojů a autorství. Polly už dokonce stříhá ten Novorokový "film". Začínáme se těžce osamostatňovat... Za chvíli budeme tvořit designy na objednávku... :-)

Tohle rozhodně není všechno, ale snad alespoň ty největší a základní změny. Bylo to velké dobrodružství a doufáme, že to dobrodružství ještě bude.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 20. července 2016 v 17:38 | Reagovat

To se nedělá. Teď mám brutální záchvat nostalgie...

Ale vážně: Mittalmar ušel obrovský kus cesty a popravdě jsem se skoro začínal bát, že už stagnuje. Hned poté, co jsem před pár dny natrefil na informaci o změnách, mi ale došlo, že to bude trochu jinak.

Rozcestníky už jsem samozřejmě prošel z čistě estetického nutkání, jsou skvělé a původní systém zcela zahanbují.

Zdroje jsou taky dobrý nápad. Na svém původním blogu jsem je neměl a dnes už mi to přijde dost neprofesionální. V nějakých těch 16 letech, kdy ho rozjížděl, jsem to ale stejně jako vy absolutně neřešil :-D

Jinak mě samozřejmě těší, že už krom počtu stránek uvádíš i typ písma a řádkování :D ;-)

Úplně bokem: původní design Mittalmaru mám dodnes ve své kartičce rychlého přístupu v prohlížeči, nikdy jsem ji neaktualizoval. Ukazuje se, že nejsem kdovíjak imunní vůči sentimentu :-x

(https://drive.google.com/drive/folders/0B3qkX_11oCyVeTRBa21RRHcyeU0)

Anonymita. Hmmm... postupem času jsem objevil tajnou identitu takřka všech blogerů. Obvykle úplně omylem, aniž bych se o to cíleně snažil (Clarissa). Každopádně tě ani cenzurování výsledkové listiny Vidoucího nemohlo zachránit :-D (příliš pozdě + stejně jsem to už věděl dřív)

Teď zrovna třeba na anonymitu zvysoka kašlu. Nový blog rozjíždím pod občanským jménem, i když bych do něj moc rád nacpal i Jeremiáše... inu, kdo si počká, dočká se (platnost občanky mi končí už relativně brzy) 8-)

Moment! "zůčastněme se Na Hobita v kostýmech a neprozraďme nikomu své jméno"

Po letech mi konečně došlo, co tak urgentního jste náhle potřebovaly vyřešit...

2 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 20. července 2016 v 17:43 | Reagovat
3 Jíťa Jíťa | Web | 22. července 2016 v 12:05 | Reagovat

Hezký přehled vašeho vývoje, jen ať se tak vede i nadále :) Jo a ty vaše nový rozcestníky jsou úžasný! :)

4 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | 22. července 2016 v 14:14 | Reagovat

Páni, tady se pracuje! :-) bezva, jen do toho!

5 Silwiniel Silwiniel | Web | 22. července 2016 v 17:10 | Reagovat

Těším se, až se uvidíme na táboře! My tam budeme od 28. do neděle.
Mám radost, jak moc jste se posunuly a že díky vám se nejen mě neustále rozšiřují obzory o hobitech! :-D

6 Ilian Ilian | Web | 1. srpna 2016 v 15:56 | Reagovat

Je skvělé, že se blog takhle parádně vyvíjí, jen tak dál :-)

Rozcestníky jsou nádherné! To nás možná taky někdy bude čekat...

Našich nahrávek se dosti děsím, pokud se k nim někdy dohrabeme... Nahrávat budeme nakonec asi na mobil, ale ještě se spekulovalo o mikrofonu, tak uvidíme :-?

Co se týče informovanosti, jsem ráda, že na tom nejsme zase tak zle :-)

A k anonymitě řeknu jen to, že svá jména také nikomu prozrazovat nehodláme 8-)

7 Irith Irith | Web | 8. srpna 2016 v 7:57 | Reagovat

[1]: Jop, bylo to vážně náročné. A tím že se to dělalo přes prázdniny ještě mnohem více. Ale doufáme, že tím stagnace končí :-)
Kdyby to bylo na mě, tak zdroje neřeším ani teď, ale asi je fakt, že je to lepší.
Jé! Na původní vzhled se musím podívat, to bude nostalgie...
Copak? Co jsme tam řešily? Že by mi něco uniklo?

[3]: Děkujeme moc!

[4]: Díky!

[5]: Tak snad jsme naší přítomností nezklamaly :-) Jop, mě aktuálně také. Před čtvrt hodinou jsem otevřela  Příhody Toma Bombadila a nestačila se divit...

[6]: Mobil má o hodně horší kvalitu, vážně si zkuste sehnat ten diktafon. S mikrofonem by to asi nešlo :-)
Ale no táák... No, asi vás to dříve či později čeká. Ono se to dá utajit jen do jisté míry a jen někomu.

8 Aredhel Aredhel | Web | 31. srpna 2016 v 22:59 | Reagovat

Ty rozcestníky jsou naprosto boží! Vážně překrásné, nemůžu se vynadívat! Moje nejoblíbenější jsou asi Žihadlo, elfí věže, Durinovy dveře a spící Šmak. Krásné. Jenom mám dotaz ohledně jejich fungování: jak se to dělá, že když kliknu na rubriku (např. Odkazy), rovnou mě to přesměruje na rozcestník a ne na nějakou "mezistránku"? To mě vždycky zajímalo... :-?
Stejně jako Jeremiáš zažívám citelný záchvat nostalgie... kde jsou ti hobiti, co jsem jim poprvé vyprávěla, kdo je Aredhel. :-D
(Musím přiznat, že já zdroje moc neřešila nikdy... jsem neprofesionální.)
Těším se na nové nahrávky. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama