Jak se dělají rozhovory

28. července 2016 v 6:34 | Irith |  Rozhovory
Už jsme tu měli článek o tom, kterak se dělá Semenáček. Tak proč nenavázat rozhovory. Zajímalo vás někdy, co všechno stojí za tím jedním krátkým článkem a videem? Zde můžete tajemství odhalit.


1. Domluvení si termínu
Jedna z daleka nejsložitějších věcí. Vzhledem k tomu, že téměř všichni respondenti jsou prací povinní, mají čas většinou tak od pěti. A vzhledem k tomu, že moji rodiče jsou paranoidní, musím já být doma tak do půl osmé. Což je dost neslučitelné když si ještě připočtete fakt, že většina lidí se chce scházet na místech dosti daleko od mého bydliště (například v jisté vsi u Prahy, kam jezdí snad jenom vlaky). Víkendy pak mají ten háček, že málokdy se to sejde abychom měli čas všichni. A připočtěme k tomu že Pomněnka je z Brna a bylo by fajn brát ji občas na rozhovor s sebou a na žaludeční vředy máte jak zaděláno.

2. Domluvení si místa
Jak nám Aho v jednom dlouhém meilu poté, co si poslechl první nahrávku sdělil, nejlepší by bylo nahrávat v nějaké zvukotěsné místnosti. Bez ruchů okolí. Bez letadel, aut a želv. Jop. Takové lehce proveditelné. Už se snažíme Aha trochu méně zlobit a nahrávat vážně někde na vhodném místě, ale pardon, když sedíte v bytě, šťastni že jste v bytě a ne na Náměstí Míru, a přitom vám za hodinu vám kolem okna přeletí tak tři letadla, začínáte poněkud ztrácet trpělivost. Nakonec se nám ale přeci jen nejvíc osvědčil právě byt či auto. Problém s prvním jsou ovšem ony letadla a pak taky samotné umístění bytu (který málokdy bývá přesně uprostřed cesty mezi mým a Pollyiným bydlištěm, jak by nám asi vyhovoval nejvíce). A problém s druhým ošklivé pohledy kolemjdoucích.

3. Otázky
Už mám v počítači složku s nějakými základními otázkami (dokonce i rozdělenými na dvě oddělení pokud se bavíme se ženou či mužem - for je v tom, že musíte pokaždé změnit koncovku :-) ) a tak je to trochu jednodušší. Ale stejně, vzhledem k tomu, že málokdy se nám podaří domluvit si rozhovor s nějakým předstihem (většinou to vypadá tak, že v neděli oznámím, že ve čtvrtek je domluvený rozhovor tam a tam s tím a tím), máme poněkud časový problém. Otázky vymýšlíme všichni čtyři, většinou to vypadá tak, že určím závazný termín, do kterého mi ostatní mají své návrhy poslat.
Druhé kolo pak je dát ony otázky dohromady a poslat je Daniele. Ta je zkoukne a pošle zpátky s vtipnými komentáři a vysvětlivkami. Je zajímavé, kolik se hobit dozví věcí...
Pak už je pošlu samotným dotazovaným, aby se mohli psychicky připravit.
Ještě dodám, vzhledem k časovému presu většinou už nestíhám (či se mi nechce) otázky logicky seřadit. Třídím je na místě. Před rozhovorem se omluvím, sednu si do koutka, vezmu si papír a tužku a zuřivě je začnu přpisovat, přeškrtávat, dávat k nim šipečky a vysvětlovátka. Polly z toho šílí.

4. Ráno před srazem
Narozdíl od Polly, která většinou vypadá, že nadšením vybuchne, já jsem relativně v klidu. U mě to začíná až později. Rychle vytisknout otázky, napsat Polly ať vezme diktafon a psychicky se připravit na celé vyučování před světem pro hrdiny.

5. Sraz
Emotivní vítání, hledání vhodného místa a pomalé oťukávání, jestli diktafon vytáhnout teď nebo až za chvíli. Vždycky mě dostane, jak moc sdílní lidé jsou, když mají dojem, že je ta malá černá věc vypnutá a uklizená bezpečně v batohu... :-)

6. Rozhovor
Samotný rozhovor bývá různorodý. S Božou jsme se vyhřívali na sluníčku na náměstí Míru, s Fallon budili všechny okolospící, s Ahem se vměstnávali do jednoho malého auta, s Doubravkou mrzli v restauraci a s Elsou a Bardětem jsme se smáli u nich doma (a jedli, Elsa mimochodem umí bezvadné tousty, vážně doporučujeme).
Všechno doplňované nevázaným povídáním, když přístroj konečně vypneme. To zpravidla bývá zajímavější. Ale také osobnější.

7. Zpracování
Samotné zpracování je asi jobovka největší. Tady na tomto místě by bylo záhodno vyzdvihnout práci Polly a Tani. Zejména Polly totiž je hlavní "přepisovač" nahrávek. Víte, jak je u každé nahrávky její text hezky přepsaný? No, tak přesně to je práce Polly, která nad tím tak +- 4 hodiny sedí, pouští si nahrávku pořád dokola a přepisuje z ní slovo od slova. To je... obdivuhodná práce. Absolutně si nedkážu představit, že bych to měla takhle dělat. Takže rozhodně hlavním hrdinou celých rozhovorů je Polly. A Aho. Protože Ahovi se posílá nahrávka a on ji pak stříhá, mixuje či co, a dodává k tomu obrázky. Výsledek pak posílá na schválení jednak nám a jednak dotazovanému. Dle jeho přání pak uděláme změny a můžeme přistoupit k vydání.

8. Vydání
Vydávání je vždycky docela makačka na bednu. Musíme si domluvit jeden den, kdy my ráno vydáme článek bez videa, Aho vydá na Písních video, pošle nám echo, my k článku přidáme odkaz a... hotovo. Po několika týdnech usilovné zákulisní práce jsme konečně to dvacetiminutové video a tří stránkový článek vydali. Ať žijem!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aredhel Aredhel | Web | 1. září 2016 v 0:33 | Reagovat

Obdivuju vás. Jakože dost. Za všechnu práci, kterou to dá (jednou jsem přepisovala rozhovor a málem jsem z toho umřela, a to měl ve výsledku tak jednu stránku), i za odvahu, nejen se všemi těmi lidmi dělat rozhovor, ale vůbec se odvážit je oslovit a něco domluvit. Pro mě nepochopitelné. :-)
A docela bych chtěla vidět ty poznámky, co vám Daniela píše k otázkám. ;-) (To auto a ošklivé pohledy kolemjdoucích mě pobavily.)

2 Šárka Šárka | Web | 2. září 2016 v 10:40 | Reagovat

[1]: Ale jdi ty, děláš pokroky! :)

Taky máte můj obdiv. Navíc teď budete mít asi relativně přehled, kde kdo bydlí. A nahrávání v autě musí být docela sranda.

3 Irith Irith | Web | 3. září 2016 v 6:47 | Reagovat

[1]: Och, děkujeme. Domlouvání je na tom ještě to nejlepší. A odvahu to nechce vůbec :-)
Jop, ty jsou geniální.

[2]: Všichni na jednom místě :-) Ale fakt, půlka Písní Středozemě bydlí v jedné čtvrti.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama