Poprvé a Naposled

9. prosince 2015 v 18:00 | Finrod (betareader - Pomněnka) |  Vánoce ve Středozemi
A je to tu! Historicky druhá zveřejněná a zatím nejdelší povídka (první byla halfdrabble :D) od našeho skvělého elfa Finroda. :-) Přiznávám, že ve věku, kdy má Finrod zmáknutý Silmarillion a začíná psát povídky jsem já o Tolkienovi ještě ani nevěděla. Takže mu vážně fandím. V jeho dnešní povídce se podíváme k jedné elfí rodině, která má pět dětí, z nichž dvě tu mezi námi přebývají na blogu. ;-) Ano, jedná se o rodinu Finarfina. A co nám k povídce řekne autor?
No abych se vykecal. Pro lidi co to budou číst chápejte, že nejsem dlouho blogerem a že jsem dlouho nic nepsal. Tak ale teď k povídce.
Ještě pár věcí. Rozhodl jsem se dát Vánoce jako Velké slavnosti Valar.
Přeji vám pěkné čtení! :-)




Valinorem začala prosvítat silnější a zlatější záře stromů. Cesty Valmaru byly prázdné a posmutnělé, ale ve vzduchu se vznášela nádherná atmosféra, z níž bylo cítit něco výjimečného a velmi magického.

Zatím Melkor seděl na vrcholku hory a čekal, než se Ungoliant vyškrábe za ním. Sledoval Valmar. Byl tak krásný. Světlo ze stromů ho naplňovala skvostnou září, která v sobě nesla něco kouzelného. Trochu ve své mysli zapochyboval, zda není přeci jenom chyba ničit něco tak krásného a vzácného. Jenže to už se Ungoliant vyškrábala nahoru, takže se všechny jeho pochybnosti rozplynuly v prach.

Earwen z Alqualonde se dívala z okna na zahradu, kde si hrály její děti. Jak krásný pohled. To však ještě nevěděla, co přijde dál. O chvíli později přišel Finarfin. Tvářil se velmi unaveně a smutně. Hned poznala, co se stalo, už to dlouho předvídala. Mezi ním a Fëanorem to už nějakou dobu vřelo. Radši to ale přešla a na nic se ho neptala. Nechtěla otevírat velké rány, které byly horší než zranění tělesná. Raději mu řekla, ať jí pomůže přichystat slavnostní večeři. Na stůl nanosili spoustu dobrých věcí, od nejsladších mrkví přes nejlepší druhy chlebů až po nejskvělejší medy ze zahrad Yavanny.

Usedli ke stolu. Byli sami. Většina elfů oslavovala s Valar. Jednou si ale chtěli užít oslavu pouze v rodinném kruhu. Začali slavit. Nejdříve vyslali modlitbu Iluvatarovi, ve které děkovali za vše dobré, co se stalo v době před slavností. Potom začali zpívat písně o vodě a o stromech, co rostou do výše a září jako drahé kameny s vlastním světlem. Nakonec se dali do jídla.

Náhle se setmělo. Všechno upadlo do tmy. Do strašné tmy. Odlehčenou atmosféru vyměnil strach. Hrozný a temný strach.

"Finarfine, co se děje?" zeptala se ustaraně Earwen.

"Nevím. Ale není to dobré. Tohle se nemělo stát," odpověděl Finarfin.

"Mami, já se bojím," řekl Orodreth.

"Finrode, jdi s bratry a sestřičkou do vašeho pokoje. My zjistíme, co se děje," řekl Finarfin.

Zatímco Finrod, Galadriel, Angrod a Aegnor zalezli do svého pokojíku, celí vystrašení z toho, co se děje, Earwen s Finarfinem vzali pochodeň z měděného držátka a vyšli ven do ulic. Všude kolem slyšeli mnoho hlasů a viděli mnoho tváří. Ve všech byl strach. Ten strašný strach, který poznali naposledy ve Středozemi. Všichni se ptali, co se děje.

Náhle někdo v davu vykřikl: "Stromy jsou zničeny!"

V tu chvíli všechno utichlo. Jako by jim někdo vrazil dýku do zad. Všemi projela vlna paniky, bolesti, strachu a beznaděje. Byl to strašný pocit. Jako by vám někdo vyrval důležitou část těla.

Zatím u Finarfina doma.

"Aegnore, kam zmizela Galadriel?" zeptal se Finrod svého bratra.

"Jak to mám vědět?" odpověděl Aegnor.

"Galadriel?!" zvolali sourozenci sborem.

"Kam pro Iluvatara zmizela?"

"Chi chi," ozvala se odkudsi Galadriel.

"Huuuuuuuuuf," zaznělo od všech čtyř.

"Kde jsi, ty zlobivé elfátko?" snažil se vylákat sestřičku z úkrytu Finrod.

"Hledej a nalezneš," odpověděla Galadriel.

"A mám tě!" zvolal náhle Orodreth.

"Nevíte, proč je taková tma?" zeptal se Angrod.

"Nevím, snad to zjistí rodiče," odpověděl mu Finrod.

"Chce se mi čučet do škopku," pronesl Sauron.

"Co???????" ozvalo se pět nechápavých a zděšených hlasů.

"Jejda, zlá doba, tak se mějte," zaznělo od Saurona.

"Co to bylo?" zeptala se Galadriel.

"Nevím, ale nechme to být," řekl jí na to Finrod. :D (No počkej, tos neměl říkat.)

V tu chvíli se otevřely dveře.

"Mami, tati, už jste doma? ptali se všichni.

"Ano. Víme co se stalo. Stromy jsou mrtvé." odpověděl jim Finarfin.

Po této zprávě děti seběhly po schodech z prvního patra a vrhly se k rodičům. Všechny to velmi ranilo. Každý si to nesl do konce svého života.

Rasy Středozemě, co jste tohle dočetly. Mějte hezké Vánoce.

Namárie


(obrázek je od Finroda)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Polly Polly | Web | 9. prosince 2015 v 18:44 | Reagovat

Teda Finrode, Ty se opravdu zlepšuješ. Ten začátek povídky je opravdu skvělý.
A konečně zase po dlouhé době vidím malá elfátka, představa Galadriel schovávající se před bratříčky je vtipná, ale Saurona jsem opravdu nečekala. Na chvíli mě to trochu zarazilo, ale pak jsem se musela smát.
Konec mi sice přijde trochu useknutý, ale to bohatě vynahrazuje krásný obrázek.

2 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 9. prosince 2015 v 19:25 | Reagovat

Malí elfové jsou vskutku legrační, jen mi trochu nesedí jejich komunikace s rodiči přes patro v závěru povídky. Přišlo by mi logičtější, kdyby nejdřív seběhli a až potom mluvili. Ale co...

Spíš bych doporučil trošku korektury, neboť drobnosti prolezly i betováním. Nepřítomnost ë ve jménech jako Fëanor je jenom kosmetická záležitost, ale třeba "ustrachovaní" mě trochu vytrhlo z příběhu. ;-)

Jinak ale u mě má každý příběh kde se vyskytuje zmatený Sauron a škopek zelenou. :-)  :-D

3 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 9. prosince 2015 v 19:26 | Reagovat

[2]: Tady mluvím o korekturách a při přepisování komentáře jsem si smazal dvě čárky :-D  :-D

4 Pomněnka Illienel Pomněnka Illienel | E-mail | Web | 9. prosince 2015 v 19:35 | Reagovat

[2]: Omlouvám se, korektura padá na mou hlavu a dík za upozornění. Opravím, vážně jsem to přehlédla. A tu divnou věc nad "e" tam speciálně kvůli Tobě doplním. :D

5 Finrod Felagund Finrod Felagund | Web | 9. prosince 2015 v 20:12 | Reagovat

[2]: No ta korektura je moje chyba. Já totiž nevím jak se dávají ty dvě tečky nad e na klávesnici. :-D Jinak jsem rád že se líbylo.

[1]: Jsem rád že se líbylo.

Úpřímně jsem takovéto ohlsy že to není špatné nečekal. Moc vám děkuju.

6 Finrod Felagund Finrod Felagund | Web | 9. prosince 2015 v 20:17 | Reagovat

[5]: omlouvám se líbilo. :-D

7 Lithiel Lithiel | 9. prosince 2015 v 21:24 | Reagovat

Nebyl Sauron jen tak náhodou tou dobou ve Středozemi? Ale ono je to vlastně asi jedno, je to prostě Sauron :-D
Malí elfíci jsou naprosto super představa! (proto mám taky tak ráda Chůvičky na písních Středozemě)
A jinak opravdu velice velice obdivuji znalosti ze Silmarillionu, já to četla několikrát a to poměrně nedávno (tak před půl rokem) a než jsem si vzpomněla, kdo to byl vlastně Finarfin... :-D  :-D

8 Irith Irith | Web | 10. prosince 2015 v 16:32 | Reagovat

Je to SUPER! Hrozně se mi líbil ten začátek. Jak se elfové trousili a divili se, že je tma.
A proč jsi vlastně upustil od původní idei? Ten nápad s dírou ve stěně byl naprosto super!

9 Finrod Felagund Finrod Felagund | 10. prosince 2015 v 18:47 | Reagovat

[8]: Rozhodl jsem se pro smutnou povídku, protože mi tento způsob psaní víc vyhovuje. Jsem rád že se ti to líbilo.

10 Aredhel Aredhel | Web | 12. prosince 2015 v 2:08 | Reagovat

Tak tedy, prvně malá faktografické poznámka (já se toho prostě nemůžu zdržet), totiž že všechny Finarfinovy děti by měly být během popisovaných událostí mnohem starší, vlastně už dospělí...
A teď chvála: zapomeň, co jsem právě napsala, protože je to jednoduše roztomilé! A dobře napsané- dokážu si živě představit zmatené elfy i vystrašené děti. A miluju tu Sauronovu narážku!!! To mě prostě dostalo... Těším se na další tvoje povídky. :-)

11 Šárka Šárka | Web | 13. prosince 2015 v 22:08 | Reagovat

:D hra na schovku je skvělá - ten nahodilý Sauron tam! ale i lehkost, s jakou děti berou velké události. Připomnělo mi to 11.9.2001, když se zhroutily po náletu dvojčata. Bylo mi 7 a absolutně jsem nepobírala, co se děje.
Na začátku je právě skvěle zachycená ona panika, kdy si všichni uvědomí, co se stalo a o jak vážnou věc jde. Supr, Finrode! :)

12 Finrod Felagund Finrod Felagund | 14. prosince 2015 v 22:22 | Reagovat

[10]:Tyjo děkuju mooc.

Ano vím. Ale vem si kdyby tam byly už dospělí nemělo by to tu atmosféru...

Ale děkuju a jsem rád že se líbilo.

[11]: děkuju moooc.

Fakt lidi dík. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama