Conan Meriadoc

22. září 2015 v 7:04 | Irith |  Hobitosloví
Den všeho hobistva je jeden z nejvýznamějších dnů pro nás i pro celý Mittalmar. A proto jsme se, stejně jako loni, rozhodli na toto datum zveřejnit takovou specialitku. Článek ani ne tak s hlubokou provozkou či na vysoké literární úrovni, ale spíše přelomový. Před rokem to byly Samovy trable. A dnes to bude článek o podobné důležitosti. Stejně jako díky Samovým trablím vznikl Kozk, Kořen a celá ta legrace kolem, tak díky tomuto článku, tomuto muži a díky panu Davidu Dayovi a jeho nenápadné poznámce ve Světu Hobitů vznikla provozka na Hobitosloví a první pokus o sepsání celé a úplné historie hobitů. Tak prosím fanfáry... Conan Meriadoc!

Kdysi se mě Polly ptala na to, co mě na dějepise tak fascinuje. Proč ho mám tak ráda, i když je nudný a složitý. A myslím, že odpověď je zde. Protože dějepis je hlavně neuvěřitelně různorodý a… fascinující. Zvlášť ten starověký a středověký, ve kterém je spoustu místa na dohady, spekulace, teorie a nečekané souvislosti. Takže prosím přijměte mé pozvaní do dob okolo roku 400 našeho letopočtu, do neprobádaného úseku světových dějin, do období, o kterém víme jen útržky, které se musí hledat a skládat. Do období římské říše na území Británie a Galie a do období, kdy vzniklo království Nové Británie, tedy Bretaně. Snad vám to bude dávat alespoň trochu smysl, snažila jsem se.




Jméno, po kterém v tomto článku budu pátrat je Conan Meriadoc. Dávný zakladatel keltského Bretoňského království, který skrývá tolik asociací k Tolkienovým dílům, že bych se vsadila, že postavu Smíška vymýšlel Tolkien částečně podle něj. Na toto jméno jsem narazila v knížce Svět Hobitů jako na jméno muže, který je Smíškovým předobrazem. Okamžitě jsem se rozhodla pátrat.

O Meriadocovi se ale bohužel dá zjistit jen velice, velice málo. Těch pár věcí, které se mi podařilo po velkém pátrání zjistit, předkládám, spolu se svými spekulacemi, v tomto článku.

Meriadoc se pravděpodobně narodil kolem roku 350 našeho letopočtu. Jediné, co o něm naprosto přesně víme je, že založil samostatné Britské království v tehdejší Armorice (Galii). O Meriadocovi existuje celkem přibližně pět legend, pokaždé se trochu lišíce.

Úplně nejranější zprávy o Meriadocovi říkají něco o tom, že to byl spasitel, který Bretoňce vykoupil z Gaelského područí.

První doopravdy potvrzená písemná zmínka je v díle Sen Macsena Wlediga a praví, že Meriadoc je vnuk Caradoca (Smíškův otec Saramír se anglicky řekne Saradoc…) a bratr Eleny (o níž bude řeč později). Tím pádem byl švagr Magnuse Maximuse (římský císař a uzurpátor Británie). Magnus Maximus se jinak nazýval také Macsen Wledig (to se nám to komplikuje...). Dle legendy měl jednou v noci sen o spanilé dívce jménem Elen, do níž se okamžitě zamiloval a dal ji hledat. Když ji jeho lidé nalezli, oženil se s ní a jejímu otci Eudafu Henovi přenechal ostrov Británii. Za Macsenovy nepřítomnosti se však chopil moci nový císař. Macsen se s pomocí mužů z Británie vedených jeho švagrem Conanem Meriadokem vypravil do Galie a Itálie a znovu získal Řím. Svého švagra později odměnil královstvím Bretaně (nová Británie). Mascen (Magnus) byl zároveň něco jako zakladatel Welsu a podle chytrých stránek je velšské slovo pro Bretaň (Llydaw-Letavia) odvozeno od Meriadoca, který prý nechal všem Bretoňkám vyříznout jazyk (tedy původním obyvatelkám Bretaně, které si vzali Meriadocovi vojáci), aby se jejich děti nemohly naučit jazyku svých matek (etymologický základ ve slovním spojení letowicion, což znamená něco jako poloněmí).

Druhá zmínka pochází od Geoffreye z Monmothu (Ano, TEN Geoffrey, životopisec Merlinův. Mimochodem, také vám Merlin tak hrozně připomíná Gandalfa?) v jeho díle Dějiny Britských králů. Zde tvrdí, že Meriadoc byl synovec Octaviuse (jinak se mu také říká Gerontius), krále Britů a dělal si nároky na trůn. Ale Octavius místo toho dal království Magnovi Maximovi (ano, ten samý Magnus Maximus, co jsme se o něm bavili v první legendě). Oba muži spolu bojovali, ale poté, co se Magnus oženil s Octavionovou dcerou se jejich spory zažehnali a Meriadoc Magnusovi pomohl v jeho tažení na Řím. Magnus dobyl Armporisu a za jejího správce stanovil právě Meriadoca. Dle legendy Meriadoc požádal Magnuse, aby poslal zprávu do Británie, že potřebuje britské ženy, aby si mohly vzít jeho vojáky a zalidnit tak Bretaň. Meriadocovi vyhověl cornwallský král Dionytos (bratr Caradoca, který v této legendě pomohl Magnusovi na trůn a doporučil mu vytáhnout do Říma, aby Británii a Řím sjednotil), který mi poslal 72 000 žen, které ale buď ztroskotaly na moři, nebo byly zajaty barbary (Pikty (tohle maličko nechápu, jak se tam sakra dostali Skotové?) a Hůny). Zároveň se Meriadoc vášnivě zamiloval do Dionotovy dcery svaté Uršuly (Voršilky) a požádal Dionyta o její ruku. O tomto příběhu bude řeč později.

Takže teď k třetímu příběhu a to tentokrát k příběhu (alespoň z jedné strany) milostnému. Takže, ať už Meriadoc dospěl ke svému království jakkoliv, můžeme s jistou určitostí říct jedno. Po pár letech kralování se bláznivě zamiloval do dcery cornwallského krále Dionyta Uršuly a požádal ho o její ruku. Křesťanka Uršula si ale Meriadoca vzít nechtěla (byl pohan a pravděpodobně i dost divoké povahy) a svatbu oddalovala, co se dalo. Po třech letech však byla donucena vypravit se na cestu. Na moři ji provázelo (Jo, a teď kolik. Buď 11 nebo 11 000. Buď onen výraz totiž znamená 11 umučených pannen, nebo 11 000 panen.) Cestou se modlila, aby ji Bůh od manželství s Meriadocem ušetřil. Strhla se divoká bouře, která loď během jednoho dne převezla do jakéhosi gaelského přístavu, kde Uršula prohlásila, že ještě před svatbou chce podniknout pouť do Říma. Tam se všechny nechaly pokřtít a nastoupily cestu zpátky. V Kolíně nad Rýnem je ale zajali Hůnové a všechny její družky postříleli. Uršula se však pro svou krásu zalíbila hunskému králi, který ji ale, potom co ho odmítla, sám zastřelil šípem. Toto se stalo snad kolem roku 383 n.l .

A poslední legenda, která by se také česky mohla nazývat "O dvou Smělmírech". Praví se v ní, že Meriadoc byl bratranec svatého Meriaska (Meriadeg v bretonštině). Ten chtěl odejít do kláštera a vést asketický život, ale Meriadoc mu domluvil politický sňatek a chtěl s jeho pomocí dál rozšiřovat území Bretaně. Ale Meriasek se vzdal svého dědictví (stejně jako Gorhendad Starorád) a nastoupil do kláštera. Poté vykonal několik zázraků a založil kapli v Josselinu. Josselin se nacházel na území hrabat z Rohanu (šlechtický rod, který fakt existoval). Toto vše je z cornwallské hry Beunans Meriasek

Je ohromně zajímavé, že hrabata z Rohanu svůj původ usuzují právě podle Conana Meriadoca, dle spisu Život svatého Meriaska (Meriadoca).

A ještě jedna věc. Dle některých historiků byl Conan Meriadoc dědeček Anglického krále Artuše (ano, TEN Artuš).



Takže abychom si to z Tolkienovského hlediska shrnuli. Meriadoc byl významný a schopný šlechtic a Smělmír byl velice důležitý a schopný šlechtic mezi hobity. Meriadocův děd byl Caradoc, zatímco Smělmírův otec byl Saradoc. Meriadoc je zakladatelem rodu Rohanů a Smělmír je Rohanský jezdec. A naposledy, legendu o Meriadocovi psal Merlinův životopisec a Frodo psal kromě "legendy" o Gandalfovi i o životě Smělmíra Brandoráda. Neuvěřitelné, co?



A ještě poslední lahůdka. Podle jedné chytré knížky, kterou mi půjčil profesor na občanku (který taky učí dějepis) když jsem se ho na Meriadoca zeptala, mezi roky 952 a 953 vládl v Bretani jakýsi Drogo…. (Drogo byl otec Froda Pytlíka).



Nad tímhle jsem strávila celé odpoledne, za pomoci asi deseti internetových prohlížečů a stránek. Nikde totiž neexistuje ucelený článek, všude jsou jen útržky, které se musí sestavit dohromady a najít mezi nimi souvislosti. Devadesát procent těchto článků byl v angličtině, o zbylých deset procent se dělí čeština, francouzština a němčina.

Tady základní přehled zlomku použitých článků:






 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Šárka Šárka | Web | 22. září 2015 v 8:38 | Reagovat

Nad tímhle žasnu: na světě jsou miliony lidí, kteří milují Tolkiena, ale vsadím se, že takto hluboko po stopách Hobitů nešel snad nikdo. Skvělý článek! :)

2 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 22. září 2015 v 19:18 | Reagovat

Teda, Irith! Páni! Wow!
Já bych na to neměla, takhle se kvůli tomu dřít. Ale moc tě obdivuju, jsi skvělá. ;-) Pravý hobitomaniak, ty to prostě nezapřeš. I kdybys chtěla sebevíc.
Je to hrozně zajímavé! :)

3 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 22. září 2015 v 21:28 | Reagovat

Nemělo to být spíš Bretaňské než Britské království? No, ať je to jakkoliv, rozhodně za článkem stojí obdivuhodný kus práce. A jak píšeš, taková shoda náhod to v žádném případě nebude.

Jen tak na okraj: poslední dobou se mi Mittalmar často zobrazuje dost divně - rozpláclý přes celou obrazovku, bez menu, obrázků a celý v bílé. Děláte na blogu nějaké změny, nebo bych se měl spíš já podívat, co mám špatně nastaveno? :-)  ;-)

4 Todo (Chlapeček s plynovou maskou) Todo (Chlapeček s plynovou maskou) | 23. září 2015 v 9:05 | Reagovat

Skvělý článek! Konečeně někdo, kdo má taky rád dějepis :)

5 Irith Irith | Web | 23. září 2015 v 16:49 | Reagovat

[1]: Našla jsem nějaký podobný článek anglicky, ale nevím.

[2]: Díky moc!

[3]: Asi jo :-) Ne, to je problém u tebe. Mamčin počítač to dělá také. Věř mi, že na tvůj design bychom nesáhli ani omylem.

[4]: Až tak?

6 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 24. září 2015 v 20:11 | Reagovat

[5]: To věřím, jenom mi pak ale neleze do hlavy, co je to tedy za neplechu... :-?

7 mittalmar mittalmar | 24. září 2015 v 21:13 | Reagovat

[6]: Mně se to děje taky. Ale když tu stránku třikrát aktualizuju, tak už to většinou funguje.

8 Aredhel Aredhel | Web | 25. září 2015 v 16:51 | Reagovat

Ani napodruhé (a nejspíš ani napotřetí a napočtvrté) mě tenhle článek nepřestává udivovat svou precizností a množstvím práce do něj vložené. Jednoduše úžasné. A máš pravdu v tom, že možnost, že by Tolkien tuhle historickou osobu neznal, je prakticky nulová, a tudíž nic není náhoda. Jenom, uvažovala jsi pro větší věrohodnost informací nahlédnout i do tištěné literatury?

[3]: Mně to občas dělá taky! Co to je??

9 Irith Irith | Web | 25. září 2015 v 18:18 | Reagovat

[8]:Uvažovala, neb žádnou takovou nenašla...
Díky!

10 Clarissa Clarissa | Web | 25. září 2015 v 23:58 | Reagovat

Začni psát historické knihy, Irith. Protože tohle je precizní práce - jak po stránce informační, tak slohové.

Rod Rohanů... když jsem asi před rokem zjistila, že nějaký takový existoval, málem jsem vyletěla z kůže. :-D Znovu se tak nějak potvrzuje fakt, že většina toho, co je napsáno už někde bylo napsáno dříve. Platí to pro profesora Tolkiena...

11 Král Theoden Král Theoden | E-mail | 28. září 2015 v 23:07 | Reagovat

Pokud připustíme souvislost Conana Meriadoca s hobity a Středozemí, neměli bychom opomenout zjevnou a přímou vazbu na Conana z Cimmerie, zvaného též Conan Barbar. Tak se nám pěkně propojí svět profesora Tolkiena se světom Roberta Erwina Howarda Další souvislosti se přímo nabízejí (viz např.  povídky Věž slona,  Darebáci v domě, Dcera pána mrazu či Meč s fénixem, případně román Hodina draka).

12 Orestix Orestix | 15. ledna 2017 v 3:16 | Reagovat

Conan Meriadoc a Conan z Cimmerie su si velmi podobni. Ved Conan Meriadoc pochadza z Cimmerie. Vedeli ste ze Wales sa po walesky povie Cymru? Takze to je Conan z Cymru. Vidite tu suvislost? A Aquilonia je Rim.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama