Vyděděná - První kapitola

25. června 2015 v 8:17 | Irith |  Vyděděná - komplet
První kapitola se představuje. Je trochu kratší, příště to zkusím rozdělit lépe :-) Smíšek a Loto se seznamují s Estellou. A dokonce i dost podobným způsobem...



Smíšek opatrně přešel až k oněm dveřím. Nedivil se, že je předtím přehlédli. Byly to nenápadně dveře až v úplném srdci Kopce. Byly zavřené. Před nimi stáli tři hobiti a nedůvěřivě na ně zírali. Smíšek si povzdechl.
"Běžte pryč, já to vyřídím," řekl klidně.

Hobiti se na něj vyděšeně podívali a odběhli.

Smíšek opatrně zaklepal.

"Ne!" ozval se zevnitř výkřik. "Nikam nepůjdu!"

"Prosím, otevři. Nemůžeš tady zůstat věčně," odpověděl Smíšek a nenápadně na dveře zatlačil.

Odpověděl mu zvuk nárazu něčeho těžkého proti dveřím. "Neotevřu! Nic jsem neudělala. Do Zamčených děr nepůjdu! Nemáte na to právo!"

Smíšek musel konstatovat, že mluvčím je doopravdy dívka. Očividně velice odhodlaná dívka.

"Já nevím, jestli jsi něco udělala nebo ne a nebudu to soudit. Rozhodně ne teď. Šarkan je mrtvý. Bude se to tady čistit, musíš vyjít ven. Je konec pohlavárovi a jeho vládě. Kraj je zase volný."

Slyšel, jak dívka zaváhala. "Nevěřím ti. To není možné. Snažíš se mne jen obelhat a zatknout!"

"Ne, opravdu ne. Otevři," povzdychl si Smíšek.

"Nikdy!"

Smíšek vytáhl meč a pohledem odhadl zámek. Byl docela silný, ale nepochyboval, že ho ocel skutá muži ve zlatém Druhém věku, kterou mu dal Aragorn v Gondoru, přesekne. Zvedl meč nad hlavu a ťal. Dvě kruté rány a zámek se rozlomil.



Dvě kruté rány a Estella se přestala bránit. Vili Potměťchuť byl na ní prostě moc silný. Zkroutil jí ruce za zády a postavil čelem k Lotovi.

"Pusťte mě!" vyjekla Estella a v poslední obraně se Viliho pokusila kopnout do holeně.

"Ne," řekl Loto a přešel k ní.

Stáli v na cestě blízko Brodku, kde Estellina rodina sídlila. Loto jednal velice rychle. Když už se jednou rozhodl, že se Cvalimu pomstí, odmítal to zdržovat. Uplynul sotva den od konverzace ve Dni Pytle, kdy si Loto umínil, že si vezme Estellu Bulvovou za ženu. Právě jeli k Bulvům domů. Nechal po poslíčcích dát zprávu nějakým darebákům z Východní čtvrtky, že tam přijde, a že mu mají Estellu přivést. Chtěl s ní nejdříve mluvit o samotě.

Zřejmě ji ale přivedli, aniž by ji připravili na to, co ji čeká. Asi jí jen namluvili, že musí vyřídit nějaké úřední povinnosti. Jinak by Estella ztropila takový poprask, že by ji sem museli odvléct jedině v bezvědomí.

"Co chceš?" štěkla na něj a přestala se vzpírat. Vilík ji pustil, ale výhružně jí položil ruku na rameno.

"Jsi krásná, Estello," řekl Loto prostě a přistoupil k ní. Začal si hrát s kadeřemi jejích plavých vlasů. "Chtěl bych si tě vzít."

Estella zúžila oči a podívala se mu do tváře. "Je to Cvali, že ano?" řekla tiše.

"Cože?"

"Jde o Cvaliho. Chceš se mu pomstít," konstatovala Estella suše.

"Ne…" začala Loto.

"Nelži," řekla nebezpečně varovným hlasem Estella. "Každý ví, že pokukuješ po Růže Chaloupkové. Jde o mého bratra. Rozhodl ses mu pomstít. Za to že ti působí problémy. Za to, že měl odvahu se ti postavit. Chceš ho prostě zničit."

Loto zavrčel. Samozřejmě že měla pravdu. Podíval se na ní a najednou si nebyl s tou svatbou tak jistý. Přál si nějakou hezkou, ale hloupou hobitku, která by dělala, co by jí řekl, a neměla zbytečné řeči. Ale Estella byla všechno, jen ne hloupá. Začal se jí trochu bát.

"I kdyby. Rozhodl jsem se, že si tě vezmu. Budeš mojí ženou, porodíš mi kupu dětí a všichni budou šťastní, ano?"

"Taky ses mohl zmínit," ušklíbla se Estella. "Já si tě totiž rozhodně vzít nechci."

"Ale vezmeš si mě. Vezmeš si mě, protože chceš, abych tvého bratra, až ho vykouříme z té jeho díry, jen zavřel do Zamčených děr. Protože chceš, aby tvoje rodina měla kde bydlet a měla co jíst. Protože nechceš, aby tvůj otec byl popraven za zradu. Protože nechceš, abych tvou matku zavřel do Zamčených děr a nechal ji tam shnít," procedil skrz zuby Loto a naklonil se k ní tak, že se málem dotýkali nosy.

"Ty hajzle!" zaječela Estella. "Jak se opovažuješ… jak vůbec… uhrovatej Loto!"

Loto jí chytil za zápěstí. Vzápětí jí pustil a se slzami bolesti v očích uctivě o krok ustoupil. Estella ho s neomylnou trefou kopla.

"Tak za tohle snížím tvému bratrovi ve vězení příděly jídla na polovinu!"

Estella se na něj zamračila.

"Vilík s pár jeho chlapy jde Cvaliho vykouřit. Už vědí přesně kde je. Máš poslední šanci zachránit mu život."

Estella na něj chvíli vzdorně zírala, ale pak poraženě kývla a sklonila hlavu.


Smíšek sklonil hlavu a zamžoural do pokoje. Bylo tam šero a rozeznával jen obrysy. Meč si zastrčil zpátky do pochvy a vkročil dovnitř. Nikoho neviděl.

Život mu zachránily jedině rychlé reflexy. Bleskově se sehnul. Místo, kde se ještě před chvílí nacházela jeho hlava, proťala čepel nože. Smíšek se otočil a pokusil se vytáhnout meč z pochvy. Jeho protivník mu nedal šanci.

Smíšek uskočil stranou. Postava skrytá ve stínu se bleskurychle otočila a bodla zezdola.

"Kdo jsi a co jsi udělal s tou dívkou?" zařval Smíšek.

Postava se zasmála. Byla to tak nečekaná reakce, že Smíšek zůstal na vteřinu jako zmražený. Tahle vteřina mu vynesla tvrdou ránu do boku. Sice stačil na poslední chvíli uskočit, takže ho nůž zasáhl naplocho, ale stejně to docela bolelo.

Smíšek zasykl. Tohle už musí skončit! Naznačil falešnou otočku doleva a přitom se vrhnul vpřed. Skočil na svého protivníka a vší silou ho přimáčkl ke stěně. Jednou rukou mu pevně sevřel zápěstí s nožem.

"Já-nikam-nepůjdu!" řekla postava důrazně a Smíšek si v šoku uvědomil, že je to dívka.

"Pusť!" zasykl a zesílil stisk na jejím zápěstí.

Dívka mu nenávistně plivla do tváře, ale nůž jí vypadl z prstů na zem.

Smíšek si rukávem otřel obličej, ale dívku nepustil.

"Nic jsem neudělala! Nemáte právo mě zavřít."

"Nic jsi neudělala? No, pro začátek ses mě pokusila zabít," posměšně jí odpověděl Smíšek.

Dívka sklonila hlavu a Smíšek jí pomalu pustil.

"A jestli ses už uklidnila, možná si můžeme promluvit a tvé hříchy posoudit," navrhl a zavřel dveře.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 25. června 2015 v 18:53 | Reagovat

Ničit zámek mohylovým mečem? Jak se říká, proti gustu... Smíšek je ve tvém podání tak trochu hobití akční hrdina :-D

2 Irith Irith | Web | 25. června 2015 v 19:03 | Reagovat

[1]: Jediný způsob jak mu dostat meč z ruky :-)
Fakt? No, vezmi si, že několika bitvami ošlehaný a asi dost silný hobit bojuje proti s bojem absolutně neobeznámené hobitce, která se ve tmě brání jen nožem...

3 Aredhel Aredhel | Web | 25. června 2015 v 23:30 | Reagovat

Dobře, tentokrát jsem si té návaznosti všimla... ;-)
Hobiti mluví sprostě!!! :-)
Skvělá kapitola, tahle povídka mě vážně začíná bavit. (Vymýšlím si, už teď mě neskutečně baví. 8-) ) Estella se s tím rozhodně nemaže... taky si ale nic neulehčuje.

[1]: To už musel být nějaký jiný meč. Ten Smíškům z mohyly se rozplynul, když bodl černokněžného krále.

4 Irith Irith | Web | 26. června 2015 v 5:23 | Reagovat

[3]: Jupí!
Jo, Estella nadává. Ale ne moc a hlavně se jí nedivím, já bych také nadávala.

Ach jo, a zrovna to s tím mečem jsem přepisovala asi třikrát a postupně meče měnila, protože vůbec netuším, jestli je v moci normálního meče přeseknout zámek.

5 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 26. června 2015 v 21:46 | Reagovat

[3]: Toť pravda. To mi nedošlo :-)
[4]: Záleží na meči a na zámku :-D. Krom toho hobití meč asi nebude tak úplně normální, aspoň z lidského pohledu :D

6 Clarissa Clarissa | Web | 26. června 2015 v 23:19 | Reagovat

Začátek rozhodně vypadá mnohem líp, než Levandule. Mnohem akčněji i mnohem uvěřitelněji. I na stylu psaní je vidět progresivní krok.

Doufám, že další kapitoly budou minimálně stejně dobré. :-)

7 Clarissa Clarissa | Web | 26. června 2015 v 23:22 | Reagovat

[6]: P.S. Estella se mi líbí. Správná emancipovaná hobitka. :-D

8 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 28. června 2015 v 19:48 | Reagovat

Bezva začátek :-)

9 Šárka Šárka | Web | 30. června 2015 v 22:58 | Reagovat

Jé, tohle se dobře rozjíždí :) Nejdřív jsem si jen těžko uměla představit takovýto děj v poklidném Hobitíně, ale vzhledem k tomu, že jde o dobu, kdy tam rozhodně klidno nebylo, všechno sedí výborně.

[7]: Přesně, sympaťačka :D

10 Irith Irith | Web | 1. července 2015 v 8:29 | Reagovat

[5]: Ty jsi tady odborník...

[6]: Díky, moje řeč.

[9]: To byl největší problém. Udělat to aspoň trošičku hobitsky uvěřitelně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama