Správa Kraje

22. ledna 2015 v 18:05 | Irith |  Hobitosloví
Druhý díl z mého "hobitího Silmarillionu" se bude zabývat správní stránkou věci. Sociálními službami Kraje, právem a také bydlením.
Většina informací z práva mám od Lady Galadriel z TolkienConu, které tímto ještě jednou moc děkuji!



Správa Kraje


V Kraji fungovaly dva základní úřady. Krajníci a Pošta. Krajníci byli něco jako policisté. Uniformy neměli, odlišovali se jen pírkem za kloboukem. Díky vrozené hobití pohodlnosti a lásce k míru ale neměli moc práce a častěji honili dobytek, než lidi. V Kraji jako takovém jich bylo dvanáct, po třech v každé čtvrtce. Zároveň ale byl velký počet Krajníků vyhrazen na obcházení a hlídání hranic. Plnili tedy stejnou úlohu jako Hraničáři. Pošta byla prostě pošta. Hobiti totiž rádi a hodně psali svým příbuzným a tak byla pošta rozhodně nejvytíženějším úřadem v Kraji. Hlavou (prvním krajníkem a poštmistrem) obou úřadů byl starosta Velké Kopaniny a potažmo Kraje. Tento starosta byl volen každých sedm let na Výročním trhu v Bílých vrších o radostinách. Starosta měl také jednou za rok uspořádat velký soud, kde vynášel své rozsudky. Významným starostou (po Frodovi a Samovi) byl Vilda Bělonožka, který starostoval v době Války o Prsten. O něm existuje zábavná historka. Vilda byl prý nejtlustší hobit v Kraji a jednoho dne, zrovna při jedné z jeho porad, se najednou část stropu Radní síně propadla. Nikomu se naštěstí nic nestalo a všichni stihli utéct. Pak se najednou z trosek vynořil Vilda Bělonožka obalený křídovým prachem tak, že vypadal jako velký syrový knedlík. Od té doby mu všichni říkali Starý Knedlík. (Ale moc mi to nedává smysl. Jak se Tolkien dostal ke knedlíkům??? Knedlíky jsou typicky České, Rakouské a Německé jídlo a většina Angličanů o nich v životě neslyšela. Odkud je tedy Tolkien znal???).



Hobiti byli vždy velice jednoduší a "obyčejní" takže v Kraji existovaly jen dvě rodové šlechty - Bralové a Brandorádi. Tyto dvě rodiny byly nejbohatší, ale zároveň nejztřeštěnější a nejpomlouvanější (tajně) rodiny v Kraji. Hlavou Bralů byl vladyka Kraje a hlavou Brandorádů Rádovský Pán. Obě rodiny vždy byly nejdobrodružnější a nejbojovnější, takže se jako jediné ubránily Sarumanovi a jeho Silákům. Brandorádi měli vlastní "polici" a bojovou pohotovost, protože žili v nejnebezpečnější části Kraje. Proslulé bylo Volání Rádovských. Vladyka a Pán Rádovska byli spolu se starostou nejdůležitější osoby v Kraji, ale zatímco starosta měl funkci spíše formální, vladyka byl předsedou Krajového sněmu, kapitánem Krajové pohotovosti a zbrojného hobitstva (ale sněm i pohotovost se scházela jen v čase krize) a Rádovský Pán měl za úkol střežit nebezpečnou východní hranici. Bralové a Brandorádi také dávali svým dětem "složitá jména" (jako třeba Peregrin), což bylo jinak v Kraji dost neobvyklé. Jména hobitek byla většinou podle květin, nebo drahých kamenů (Diamanta, Levandule, Prvosenka…) a jména hobitů většinou krátká, bez vlastního významu (Frodo, Drogo, Bungo, Bilbo…)


Dále chtěla rozebrat úlohu Smíška s Pipinem. Když se to vezme fakticky, jejich výprava byla vzhledem k jejich postavení asi ta nejhloupější a zároveň nejbralovitější a nejbrandorádovitější věc vůbec. Oba byli dědici a jediní synové dvou nejdůležitějších osob v Kraji. Kdyby se jim tedy něco stalo, byl by to vážně průšvih. Dost se divím, že je Paladin a Saramír celkem v pohodě pustili, i když věděli, co tím riskují. Zároveň je z diplomatického a politického hlediska dost nepochopitelné Elrondovo a Denethorovo jednání. Oba je podceňovali a v podstatě se jim posmívali. Docela risk, vzhledem k tomu, že si tím mohli znepřátelit budoucí vládce Kraje. Kdyby se totiž Smíšek s Pipinem zachovali jako lidé, elfové, nebo trpaslíci a rozhodli se bránit svou čest, věřím, že by s tím ostatní národy měli hodně velké problémy. Hobitů jednak bylo docela hodně, jednak byli velice dobří lučištníci, jednak se nedali moc dobře zabít, jelikož byli velice houževnatí.

Ale ve skutečnosti to asi nebude tak drastické. Úloha Pána Rádovska a vladyky se nebrala nijak zvlášť vážně. Hobiti prostě takové věci jako moc, ctižádost a touha po osobním úspěchu neznají. Takže jejich postavení teď bylo spíše oficiální (výjimkou byla válka).


Právní systém


Sem teď dám přepis mé konverzace s Lady Galadriel a zkusím to nějak dát dohromady. Ale nic neslibuji.


Takže, ptala jsem se v podstatě na věci. Na právní systém obecně, na soudní systém s ním související a na jakési rodinné právo.

Takže, první hobití zákony dal hobitům starodávný král Fornostu (Severky). Tedy, oni je jemu připisují. Říkají jim Pravidla a dodržují je dobrovolně, protože si o nich zkrátka myslí, že jsou dobrá.

Hobití právo a soudy se zakládaly na systému Common law, tedy na Anglickém právu. To se opírá o rozsudky z minulosti. Tedy pokud soudce dostane nějaký případ, podívá se do spisů, jak byl podobný případ vyřešen někdy v minulosti a podle toho vynesou rozsudek. Ale v Kraji se nikdy moc nesoudilo. Jednak tam nikdo nic nedělal a jednak se soud scházel jen jednou ročně. Většinu nějakých přestupků si rodiny řešily samy mezi sebou a zoufale se snažily vše ututlat a hlavně, proboha, aby o tom nevěděli sousedi!

Co se manželského práva týče, má otázka se zaměřovala na zvláštní fakt, že Sam prostě není příbuzensky spřízněný ani s Pytlíky, natož s Braly nebo Brandorády, ale přitom si Palladin Bral klíďo píďo vzal Rosanu Stránskou. Dle Lady Galadriel šlo především o majetek. Tedy o to, jak byla daná hobití rodina bohatá a tedy i významná. Takže nebyl problém, aby si Chluponožka vzala Plavína, jediný problém by nastal, kdyby to znemožňovaly její majetkové poměry. Ale mezi hobity zas tak velké sociální rozdíly nebyly a hlavně Bralové byli tak bohatí, že jim to mohlo být celkem upřímně jedno.

Jediný problém by tady představovalo dědictví a majetek jejich dětí. Tedy jestli by děti dědily po matce, nebo po otci. V patriarchálním Kraji zřejmě po otci, ale nemůžeme to říct tak úplně s jistotou, protože Sam si Růžu také vzal a to ona byla bohatší než on (a to o dost). Já bych to vysvětlila prostě tím, že hobiti si brali toho, koho měli rádi a jedno, kolik daný měl peněz (i když tady by se dalo argumentovat Drogem a Primulí…).

Ještě mě zajímala jedna věc. Bylo by možné, aby se hobití rodiny spojily? A šlo by, kupříkladu, kdyby Pipin zemřel, aby úřad vladyky přešel na Smíška (pokud by tedy byl nejbližší příbuzný). Podle Lady Galadriel ano. Ale to asi nikdy nenastane, protože Bralů je zkrátka tolik, že se vždycky někdo objeví.

Jinak u hobitů běžně existovala adopce a poslední vůle, na kterou se velice dbalo (viz. Bilbo).



Bydlení


Ještě sem dám krátké povídání o hobitích domovech. Jak asi všichni víte, hobiti sídlili v norách. Ale to není tak úplně přesné. V norách bydleli dříve a teď už velká část hobitů, kromě těch nejbohatších a nejchudších, bydlela v normálních domečkách. Malé, přízemní domečky. Se stavěním domků přišli původně statové z Rádovska, ale postupně to převzal celý Kraj.

Rozhodně největší podzemní a tedy "norové" hobití sídliště byly Velké Pelouchy, kde sídlil Vladyka Kraje a Velký Bral. Velké pelouchy byl obrovitý labyrint pod Zelenými Kopečky, kde sídlilo přes sto členů Bralovské rodiny (samozřejmě té nejužší). Takovou výjimkou mezi hobitími norami ovšem byl Brandov a sídlo Brandorádů. Bylo totiž několikapatrové. To je mezi hobity absolutní terno, protože hobiti se výšek zpravidla bojí a neradi chodí do schodů. Brandorádi ale prostě vždycky byli tak trochu jiní. Ovšem s těmi schody bych to nepřeháněla a dost pochybuji, že uvnitř byly jednotlivá patra průchozí. Brandov měl tři hlavní dveře a několik menších v různých úrovních a myslím, že je důvodné předpokládat, že do jednotlivých pater se mohlo jen zvenčí. O tomhle naprosto nezvyklém patrovém uspořádání pravděpodobně mluvil Kmotr, když na začátku Společenstva haněl Brandorády a prohlašoval, že je to tam "úplná králíkárna".

Hobití domy i nory stály zpravidla normálně v ulicích jejich osad a měly popisná čísla. Avšak hobiti (kromě Brandorádů) své obydlí nezamykali a když odcházeli, maximálně tak nechali na prahu vzkaz, kdy se asi tak předpokládaně vrátí.

A ještě sem dám podrobně rozkouskovanou mapu Dna Pytle, aby bylo vidět, jak taková hobití nora asi tak vypadala. Ale na druhou stranu, Dno Pytle byla hodně zvláštní nora. Po Velkých Pelouších a Brandově to byla nejluxusnější nora široko daleko, což odpovídá i počtu pokojů a vybavení.










 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Clarissa Clarissa | Web | 22. ledna 2015 v 20:24 | Reagovat

Knedlík? No, jsi si jistá, že to byl knedlík i v originále? Třeba to je jen překladatelská perlička...

To postavení Pipina a Smíška už mi taky párkrát vrtalo hlavou. Vážně to byly v Kraji celkem důležité osoby, ale nikdy se to nějak nebralo v potaz. To byl pořád jen samý Aragorn... ale asi máš pravdu, asi se to nebralo tak vážně...

Strašně mě rozesmálo: "...sídlilo přes sto členů Bralovské rodiny (samozřejmě té nejužší)." :-D Skutečně úzká rodina. :D

Bydlení v Dně Pytle bych si nechala líbit, fakt, že jo...

A vůbec mi ti hobiti strašně připomínají slovenské, potažmo moravské vesničany. Tam se taky všichni znají, potažmo jsou většinou nějak příbuzní, ale taky si všichni vidí do talíře... prostě idylka. Tedy, dnes už tomu většinou tak není, ale když ještě byla moje mamka malá, tak jo...

Tak si říkám... co kdybyste nám v nějakém článku přiblížily i hobití svátky či jiné významné události v roce a tak podobně? Já osobně to vážně ocenila. :-)

2 Irith Irith | Web | 22. ledna 2015 v 20:40 | Reagovat

[1]: To s těmi svátky je dobrý nápad, zapracuji na tom. Díky moc!

V originále to znamená knedlík nebo nok, teď si na to slovo nevzpomenu, ale dá se najít.

Teoreticky byli Pipin se Smíškem (potažmo nejvíce Pipin) z hobitů nejdůležitější. Kam se hrabe nějaký Frodo...

3 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 22. ledna 2015 v 20:57 | Reagovat

Je to snad ještě zajímavější než minule, neubránil jsem se však pousmání nad tvou očividnou snahou zdůraznit hobití schopnost ubránit se sami o sobě. Je to (vzhledek k zaměření blogu :D) jistě chvályhodné, leč... inu, jak to říct... ne zcela odpovídající realitě (snad nejsi moc naštvaná 8-O  :-D).
Někde v PP je vyloženě zmíněno, že role hraničářů při obraně Kraje byla velice zásadní. Neboj, nesnažím se tvrdit, že jsou hobiti neschopní vlastní sebeobrany, ale nezdá se mi, že by byli příliš způsobilí k boji.
Smíšek, Pipin, Bilbo a koneckonců i Sam a Frodo nejsou zdaleka typickými představiteli malého národa; dokázal by se ubránit průměrný baculatý hobit, který má potíže dobatolit se večer do Zeleného draka.
No, ale to je jen šťouralství. Jsem zkrátka tak trochu trpaslík a neodpustím si štiplavé: "Divočina není nic pro nárůdek,
co se neumí bít ani se o sebe postarat."
;-)  :D Promiň. Vážně.

4 Irith Irith | Web | 23. ledna 2015 v 15:06 | Reagovat

[3]: Děláš chybu, velkou chybu.
Teď mám aktuálně naprosté okno, takže fakt netuším, kde jsem to četla, ani jak to bylo doslovně, ale prostě jsem nedávno četla toto (počkat, nebylo to někde ve Společenstvu?): "Hobiti jsou houževnatí, odhodlaní a  dovedou se náramně dobře vzpamatovávat a uzdravovat. Kdo nedovede odhlédnout od jejich růžolících, baculatých tvářiček a velkých bříšek, bývá často překvapen". Nevím jestli je to přesně tak, ale prostě význam zůstává.

Hobita je VELICE nesnadné zabít, nebo nějak vážněji zranit. Předložím čísla. V bitvě u Povodí bojovalo proti sobě tak 100 hobitů a stejný počet skřetolidí (zřejmě povětšinou Jižanů). Hobitů asi bylo o něco víc, ale ne o moc. Když bitva skončila, bylo zabito 70 skřetů a 19 hobitů (plus 30 raněných hobitů). A to je teda sakra rozdíl.

Ano, Pipin se Smíškem jsou neobyčejní, ale třeba Sam je ten nejobyčejnější hobit, jak to vůbec jde. A vezmi si, co dokázal. A nebo Frodo. To bodnutí morgulskou dýkou by zabilo kohokoliv (nejsem si jistá u elfů) a Frodo byl celkem v pořádku a dokázal se dopajdat až do Mordoru.
A nebo Bilbo. Ukaž mi, kdo z hobitů je podle tebe na začátku jeho cesty obyčejnější než on. A vezmi si, co dokázal (třeba ten útěk od elfů).
Nepodceňuj hobity, nevyplácí se to.
A to neříkám proto, že je mám ráda. Tohle jsou fakta.

5 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 23. ledna 2015 v 16:22 | Reagovat

[4]: Promiň, asi jsem se špatně vyjádřil. Já rozhodně nepochybuji o tom, že hobiti mají zatraceně tuhý kořínek. Spíš jen výrazně pochybuji o jejich úderné síle.
Bitva u Povodí se totiž nedá interpretovat jednostranně. Byla totiž ze strany hobitů předem připravená (zátarasy, luky atp.) takže získali taktickou výhodu. Jistě, dalo by se namítnout, že tyto výhody získali hobiti díky své chytrosti, v úvahu ale musíme též vzít, že jejich protivníci byli dle Tolkiena "zvyklí, že se jich všichni bojí" a tudíž žádní vojáci.
Střet s trpasličí pěchotou nebo dokonce Rohanskou jízdou nebo třeba jen oddílem skurut-hai... to už bych si na hobity nevsadil.
Ale víš co, nevšímej si mě. Jsem zkrátka jeden z těch, kteří ještě tak úplně nepoznali, co všechno v hobitech dřímá. Třeba to jednou pochopím ;-)  :D

6 Irith Irith | Web | 23. ledna 2015 v 17:00 | Reagovat

[5]: Mňo, o těch Rohanských bych tak trochu pochybovala... vždyť by na hobity ani nedosáhli :-)

Ale na rozdíl od hobitů už předtím bojovali. Nebo někoho mlátili. Prostě už někdy předtím zbraně v ruce drželi. Většina hobitů ani nevěděla, za který konec se to drží. A i přesto dokázali vyhrát.

Přeji hodně štěstí s chápáním :-)
A ty také neber moc vážně tyhle moje kecy, jedná se spíš o národní hrdost ;-)

7 Aredhel Aredhel | Web | 24. ledna 2015 v 19:00 | Reagovat

Konečně! Konečně jsem se k tomu dostala!!!
Irith, nevím, jestli si to uvědomuješ, ale to, co tady vytváříš, je něco naprosto jedinečného. Hobiti jsou sice asi nejdůležitější aspekt Tolkienova světa, ale přesto o nich nemáme žádné komplexní informace (jako třeba o elfech) a musíme sbírat drobky rozházené po textech. Tvůj "hobití Silmarillion" je naprosto jedinečný, ohromě zajímavý a úžasný!!!
Co se té hobití schopnosti boje týče ani v nejmenším ji nezpochybňuji- hobiti hodně krát prokázali, že jsou OPRAVDU těžko zabitelní a s tím zacházením se zbraněmi to taky není tak marné, ale... Neříkám, že by nedokázali lidi porazit, možná by se jim to i mohlo podařit (i když spíš asi ne), ale oni by s nimi určitě nebojovali, takže se Denethor ani Elrond bát prostě NEMUSELI.
Spíš bych okomentovala, že bylo "dost nepochopitelné Elrondovo a Denethorovo jednání. Oba je podceňovali a v podstatě se jim posmívali." Nemůžu s tím moc souhlasit. Elrond se rozhodně nikomu neposmívá ani nepodceňuje, hobiti se mají po celou dobu v Roklince přímo skvěle, a pokud je nechce pustit se společenstvem pak jenom proto, že s nimi má vlastní plány- chce je poslat zpátky, aby varovali Kraj, vzpomínáš. (Pokud se jim někdo v Roklince posmívá, je to Gandalf, ale ten se posmívá průběžně všem...) Denethor se chová přezíravě, ale posměch v tom taky není- on prostě takový JE. (A má na to vlastně právo- je z o dost urozenějšího rodu než Pipin.) Co je ale důležitější, Denethor skutečně NEVÍ, kdo Pipin je, nezná jeho postavení a Pipin se nechlubí. Vždyť Denethor ani neví, kde leží Kraj a že v něm nějací hobiti žijí, jak by si potom mohl uvědomit takovou "drobnost", jako že mluví se šlechticem? (Vzhledem k tomu, že to jediné co věděl o Imladris bylo že leží někde na severu, což není zrovna přesný popis, o nějakém Kraji doopravdy nemohl mít ani tuchy- Středozem je velká.)
Takže nevím, proč by ti hobiti vůbec na někoho táhli.... ;-)

8 Irith Irith | Web | 24. ledna 2015 v 19:35 | Reagovat

[7]: Jo, to je celé samozřejmě pravda. ALE... mám dojem, že celý Silmarillion je také hodně o tomhle. O nedorozuměních, neuvědomělých "urážek na cti" apod. Ale ti "postižení" to vůbec nebrali klidně. Většinou se zkrátka rozhodli všechny zúčastněné brutálně zmasakrovat.
Alespoň to mi vyplívá.

A díky moc za tu pochvalu, moc si toho vážím (taky jsem to dávala dohromady přes čtvrt roku).

9 Aredhel Aredhel | Web | 24. ledna 2015 v 20:34 | Reagovat

[8]: Spíš než o nedorozuměních a urážkách na cti je Silmarillion spíš o radikálních řešeních situací, které by řešení zpravidla ani nepotřebovaly... :-D Hobiti tohle ale neměli v povaze, a právě proto jsou tak jedineční.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama