Otrok Prstenu - Zajatec

18. ledna 2015 v 10:20 | Irith |  Otrok prstenu - komplet
Další kapitola Otroka zla. Tentokrát čistě hobití. Na Gandalfa a Aragorna s Boromirem si holt ještě počkáme... Takže, skřeti, co nesli Froda se Samem jsou rozprášeni, ale pro oba hobity se situace vůbec nezlepšila. Popadla je neznámá bytost a právě je nese vstříct neblyze proslulému Fangornu. Mezitím udělá Legolas důležité rozhodnutí. Rozhodnutí, které mladšího z obou hobitů málem zabije.




Kapitola pátá - Zajatec

"Nepudem dál, dokud si trochu nevoddáchnem!"

Sam cítil, jak ho skřet, který ho nesl, hodil na zem.

"Udělejte voheň!" zařval druhý a Sam zaslechl tlumenou ránu, když kousek od něj spadl i Frodo.

Sam se k němu začal se svázanýma rukama plazit.

"Pane Frodo?" zeptal se Sam a jemně do něj šťouchl.

Frodo ležel tam, kam dopadl, byl smrtelně bledý a poraněný kotník se mu začínal barvit do zelena.

"Ach Same, asi jsme udělali chybu, když jsme odešli z Kraje!" zašeptal Frodo.

Sam se na něj usmál a přikrčil se. Z lesa, kam skřeti vběhli nasekat dříví, se ozvalo zahučení.

"Tam…tam…něco je!" ozval se strašlivý výkřik a z lesa vyběhl skřet. Tvář měl staženou hrůzou a kulhal.

"To se bojíte i lesa? Já věděl, že Morgulský krysy jsou pro válku nepoužitelný!" posměšně se na něj zašklebil Uglúk, vedoucí skřet, a vytáhl zakřivený meč.

"Ale to…" zakoktal se skřet. Pak jen mávl rukou, odhodil zbroj a rozeběhl se pryč.

Uglúk zařval, vyskočil a setnul mu hlavu.

"Ještě někdo se tady bojí?" zařval varovně.

Skřeti zavrtěli hlavami. Viděli, co se stalo skurutovi, který se bál a rozhodli se, že oni budou chytřejší. Vzápětí se ozvalo další zahučení a strašlivý výkřik.

Sam vytřeštil oči. Ty stromy chodily!!! Stromy na kraji lesa jakoby ožily a vrhly se na skřety. Šlapaly po nich, rozmačkávaly je a drtily strašlivou silou. Sam vyjekl, když jedna obrovská, stromová noha dopadla jen kousek před něj. Věděl, že jestli něco neudělá, stromy je zašlápnou.

Vzápětí vyjekl a cítil, jak ho něco zvedlo do vzduchu. Jeden strom ho i s Frodem každého zvedl do jedné ruky, otočil se a začal se s nimi vracet do lesa. Frodo zaječel a Sam si byl jistý, že to je jejich konec.



Pipin šel po cestě, jednou rukou držel provaz, na jehož konci za ním klopýtal Smíšek a druhou pomalu hladil Prsten, který měl zavěšený kolem krku. Vlasy na zátylku se mu zježily a on rychle Prsten zastrčil zpátky pod košili. Nikoho neviděl, ale byl si jistý, že je někdo sleduje. Cítil, jak se mu do zad zapichují něčí nepřátelské pohledy. Ohlédl se. Vzápětí vyděšeně vyjekl. Vzduchem proletěl šíp a přeťal lano. Viděl, jak Smíšek omluvně sklopil oči. Pipin vytáhl meč a přikrčil se. Pak zahlédl koutkem oka jakýsi pohyb. Pár metrů od něj stál na malém kopci Legolas, luk měl napnutý a mířil na něj. Gimli stál vedle něj a mračil se.

"Ani hnout!" řekl Legolas tiše. "Polož meč na zem. Potřebujeme s vámi mluvit."

Ale Pipin vycítil za Legoasovými větami nevyřčená slova. Oni si s ním nechtěli promluvit. Oni mu chtěli vzít Prsten.

"Nikdy!" vykřikl, otočil se a rozeběhl se pryč.

Legolas vystřelil. Nechtěl Pipina zabít a tak mířil na nohy. Pipin prudce zahnul a šíp mu minul levou nohu asi jen o dva centimetry. Legolas vztekle vykřikl. Nemohl dovolit, aby Pipin utekl. Vrhl se za ním.

"Neubližujte mu!" zaječel Smíšek a náhle litoval toho, že Pipina zradil a nevaroval ho.

Zahlédl totiž Legolase s Gimlim už před nějakou dobou. Pipin si jich nevšiml, protože byl moc zabraný Prstenem, ale on, Smíšek, je zaregistroval velice brzy. Chvíli se rozmýšlel, jestli na ně Pipina neupozorní, ale nakonec se rozhodl, že ne. Legolas s Gimlim pro něj totiž znamenali naději na osvobození. Už byl z dlouhé cesty se svázanýma rukama opravdu vyřízený a věděl, že pokud omdlí, Pipin ho tam pravděpodobně nechá a bude pokračovat sám. Myslel tedy, že mu Legolas s Gimli pomohou a doufal také, že vyléčí Pipina z touhy po Prstenu a pomohou jim ho zničit. Věděl, že je dva by dřív nebo později skřeti nebo Černí jezdci objevili, Prsten by si vzali a byl by konec. Ale s Legolasem a Gimlim měli šanci Prsten zničit. Rozhodně si ale nepředstavoval, že se Legolas pokusí Pipina zastřelit.

Chtěl se rozeběhnout za Legolasem, ale to už u něj byl Gimli, rozvazoval mu ruce a dával mu napít. Poznal totiž, že Smíšek je na hranici vyčerpání.

"Klid hochu, už je to dobré," mumlal a pomáhal mu usednout na blízký kámen.

Smíšek mohl jen sledovat Pipinův boj a doufat, že ho Legolas nezabije.

Legolas se rozeběhl za hobitem. Už nestřílel. Viděl, jak Pipin kličkuje a už už vbíhal do křoví, když po něm Legolas skočil a strhl ho do nízké trávy. Pipin zaječel a snažil se ze sebe elfa shodit. Vykopl a trefil Legolase do kolene. Zoufale se snažil po zádech odplazit pryč a hmatal po meči, který mu vypadl z ruky. Legolas zavrčel a loktem odhodil meč dál. Pipin se ho snažil znovu kopnout. Legolas mu chytl jednu nohu a stáhl si ho pod sebe. Surově ho otočil na břicho, klekl si na něj a ruce mu zkroutil za záda.

"Gimli, podej mi to lano!" vykřikl.

Gimli mu hodil lano, kterým byl před chvílí spoutaný Smíšek. Legolas jednou rukou podržel obě Pipinova zápěstí a druhou mu spoutal ruce k sobě. Pipin kopal nohama a snažil se elfa zasáhnout do zad. Legolas se ale jen zasmál a spoutal mu i kolena a kotníky. Pak se z něj zvedl. Vytáhl Pipina za límec a odhodil ho do prachu o kousek dál. Pipin zavyl, když se mu ramene zaryly tvrdé kamínky, po tvářích mu začaly téct slzy bolesti a on se přestal bránit.

"Jsi v pořádku?" zeptal se Legolas Smíška a starostlivě se k němu sklonil.

Smíšek maličko nejistě přikývl. Hlava se mu začínala točit a únava uplynulých dvou dnů spojená se zraněním hlavy se na něm krutě podepsala.

Legolas nespokojeně mlaskl a opatrně mu stáhl obvaz z hlavy. Rána začala znovu krvácet. Smíšek vyjekl bolestí. Pak se ale začal propadat do tmy. Vyčerpání ho přemohlo a on omdlel.



Smíšek se probudil až další den v poledne. Ležel zabalený v přikrývce, ránu na hlavě měl obvázanou novým, příjemně vonícím pruhem látky. Cítil se už mnohem lépe.

"Už jsme se báli, že prospíš celý týden!" pozdravil ho žertem Gimli a podával mu lembas a vodu.

Smíšek se do lembasu hladově zakousl. Až teď si uvědomil, jaký má hlad. Jedl, a rozhlížel se kolem sebe. Byli o kousek dál, na malé mýtince. On seděl zabalený v přikrývkách u malého ohniště, Gimli se hrabal v jednom z batohů a něco si pro sebe mumlal a Legolas obcházel kolem mýtinky, hlavu měl skloněnou a vypadalo to, že hluboce přemýšlí. Smíšek několikrát otočil hlavou sem a tam, ve snaze obhlédnou celou mýtinu. Něco mu tam totiž chybělo. Neviděl svého bratrance.

"Kde je Pipin?" zeptal se nahlas s obavou v hlase.

"Nazdar Smíšku," ozvala se slabá odpověď a Smíšek otočil hlavu za zvukem. Pipin ležel opřený o strom. Kolem hrudníku měl omotaný provaz, který byl přivázaný ke kmenu stromu, kolena a kotníky měl svázané, ruce vzpříčené za zády a slabě se usmíval.

"Pipe, co…?" zeptal se Smíšek a utrápeně na něj shlížel.

Pipin vypadal neuvěřitelně uboze.

"Už jsi vzhůru? Výborně!" přerušil ho Legolas a sedl si vedle něj. "Potřebujeme se tě na pár věcí zeptat a poradit se, co uděláme dál."

Gimli si sedl vedle elfa a díval se na Smíška.

"Co se stalo s ostatními?" zeptal se Smíšek jako první. Tahle otázka ho pálila už hodně dlouho.

Legolas mu tedy vyprávěl o jejich boji, o zabití Gluma i o tom, co jim Glum řekl. Smíšek si dlouze oddechl. Nikdo tedy nezemřel.

Nadechl se, aby začal vyprávět i jejich příběh. O tom, jak si od Froda vzal Prsten, o tom jak šli na cestu k Mordoru i o tom, jak mu Pipin Prsten vzal a přivázal ho k borovici. Jeho pohled se ale srazil s Pipinovým.

"Smíšku. Prosím!" řekl Pipin tiše a prosebně se na něj díval. Věděl, že pokud Smíšek Legolasovi řekne o Prstenu, Legolas mu ho určitě sebere.

"Ticho!" okřikl ho Legolas a díval se na Smíška.

Smíšek otevřel pusu.

"Smíšku, prosím, nedělej to!" zakvílel Pipin a vyjekl strachy, když se Legolas zvedl a přešel k němu.

"Ty budeš zticha. Už jsi napáchal dost škod!" řekl Legolas a kleknul si, aby měl oči v jedné úrovni s Pipinem. Pipin chtěl poslušně přikývnout, ale najednou se v něm zvedla vlna nenávisti k tomu elfovi, co ohrožoval jeho miláčka a on rázně zavrtěl hlavou.

"Ne!"

"Dobrá," přikývl Legolas. "Ale můžeš si za to sám."

S tím vytáhl z kapsy kus látky a pevně ho omotal Pipinovi kolem úst. Pipin zuřivě mlátil hlavou, ale Legolas ho chytil za vlasy a donutil ho přestat s sebou mrskat. Dal mu kolem pusy roubík a pustil ho. Vrátil se k Smíškovi, který ho zděšeně pozoroval.

"No, Smíšku, jak to tedy bylo?" zeptal se klidným hlasem.

Smíšek zachytil Pipinův pohled a chtěl zavrtět hlavou. Pak se ale zadíval do očí Legolasovi a začal mu vyprávět všechno. Od začátku až do konce.

Když skončil, Legolas vstal a začal přecházet kolem dokola. Gimli věděl, že uvažuje, co podniknou dál.

"Musíme dostat Prsten do Mordoru. Jestli je pravda, co jsi říkal, Frodo je moc zraněný na to, aby tu cestu zvládl. Prsten musíme zničit my," řekl Legolas.

Smíšek přikývl. "Ano, proto jsme Froda opustili a vydali se na cestu sami."

"Takže dohodnuto?" podíval se Legolas tázavě na Gimliho, který zamyšleně přikyvoval.

"Ale musíme Prsten svěřit do bezpečných rukou. Pipin je jím ovládnutý, nemůžeme předvídat, co udělá," pokračoval Legolas a Smíšek se postavil.

Hlava se mu už nemotala a dlouhý spánek mu evidentně prospěl.

"Takže si ho od něj vezme někdo jiný," řekl Legolas dál a Smíšek přimhouřil oči. "Pipinovi pomůžeme jedině tak, že ho budeme držet od Prstenu co nejdál," utrousil směrem ke Smíškovi Legolas nabádavě. "Na tebe zatím evidentně neměl vliv, můžeš si ho tedy nechat?"

Smíšek pohlédl na Pipina. Mladý hobit měl oči široce rozevřené naprostou hrůzou. Smíšek pomalu přikývl. Jestli je tohle jediný způsob, jak Pipinovi pomoct, pak ano, udělá to.

"Ano," řekl tiše.

Legolas se na něj usmál. "Výborně!" řekl a přešel ke stromu, u kterého ležel svázaný Pipin.

Pipin s sebou zaškubal a zasténal, v marné snaze osvobodit se. Ale Legolas ho svázal důkladně. Ted se k němu elf sehnul a rukou mu vjel pod košili. Nahmátl Prsten a pomalu ho hobitovi začal stahovat přes hlavu. Pipin vykřikl a zmítal se jak smyslů zbavený. Zuřivě mlátil hlavou a snažil se Legolasovi zabránit v tom, aby mu Prsten vzal. Posedlo ho naprosté šílenství. Oni mu brali jeho miláčka! Roubík mu spadl kolem krku a Pipin hlasitě zaječel. V očích měl slzy a sledoval Legolase, který mu konečně přetáhl Prsten přes hlavu a chvíli ho upřeně pozoroval, než se zvedl a vracel se ke Smíškovi.

"Ne! Ne! Prosím! Ne! Neberte mi ho!" ječel Pipin jako smyslů zbavený.

Smíšek ještě nikdy neviděl, že by se přestal takhle ovládat. Mlátil s sebou a žalostně ječel. Jak zuřivě třepal hlavou, znovu si poranil nos, do kterého ho Smíšek před dvěma dny uhodil. Začala mu z něj téct krev, mísící se se slzami bolesti a bezmoci.

Legolas ho naprosto ignoroval a podal Prsten Smíškovi. Smíšek si ho roztřeseně vzal a podíval se na Pipina.

"Nééééé!" zaječel Pipin a zoufale s sebou trhl. Provaz se mu zařízl hluboko do těla. On si toho ale nevšímal. Házel s sebou a pohled měl zoufale upřený na Smíška, na Prsten v jeho ruce.

Smíšek se rozklepal jako osika. Nemohl takhle Pipina nechat. Jeho bratranec si ublíží. Musel mu Prsten vrátit. Nesnesl, aby jeho Pip tolik trpěl. Vykročil k Pipinovi.

"Co to děláš?" zastavil ho Legolas.

"Musím mu ho vrátit. Nemůžu vidět, jak trpí," odpověděl Smíšek.

Legolas ho ale chytil za ruku a zastavil ho. "Ne. Když mu Prsten vrátíš, nijak mu nepomůžeš."

"To je mi jedno!" odsekl Smíšek, smetl Legolasovu ruku a odhodlaně pokračoval dál.

"Ne! To nedovolím!" zastavil ho znovu Legolas.

Pipin znovu žalostně zavyl a Smíškova vize o tom, jak donese Prsten do Hory osudu a zachrání Středozem byly ty tam. Ted chtěl jen pomoct Pipinovi.

"Prosím!" zhroutil se před Legolasem na kolena a hlavu si dal do dlaní. "Nemůžu ho nechat dál trpět. Prosím. Je to můj bratranec. I přitom, co mi udělal… Pochopte, nemůžu to udělat!"

Legolas ho stále odmítal pustit. Ale pak k němu přistoupil Gimli. Chvíli s Legolasem tiše mluvil. Ten potom neochotně ustoupil.

"Tak dobrá."

"Děkuji!" usmál se na něj Smíšek a rozeběhl se k Pipinovi, který s sebou házel svázaný u stromu.

"Ach Pipe," usmál se smutně a setřel mu slzy z obličeje.

Pipin ho ale ignoroval a hladově se díval na Prsten.

Smíšek si povzdychl, přetáhl mu ho zpátky kolem krku a zastrčil mu ho za košili. Pipin se okamžitě uklidnil. Konečně ho měl zpátky. Měl svého miláčka u sebe.

"Díky!" šeptl a nechal Smíška, aby mu usušil slzy. "A promiň!"

Smíšek se na něj podíval s bolestí v očích.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 18. ledna 2015 v 11:10 | Reagovat

Přiznám se, že jsem si povídku přečetl, už když jsem vám na Mittalmaru nastavoval Historii jako nový prvek designu... :D
Kauza AnekLeaks :-D
Moment, kdy Smíšek vrátí Prsten Pipinovi, je prostě skvělý. Ty protichůdné tenze jsou tam skoro hmatatelné :-)

2 Irith Irith | Web | 18. ledna 2015 v 17:15 | Reagovat

[1]: Tedy, tedy,... že se nestydíš... a co dalšího jsi ještě četl?

3 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 18. ledna 2015 v 17:23 | Reagovat

[2]: Nestydím, Středozemi nejde odolat. Při editaci článku "O uspořádání Kraje" do nové rubriky Historie (patří tam, doufám?) jsem si nemohl nevšimnout článku, jehož datum vydání bylo krajně podezřelé. O pět minut později jsem dočetl a pak jsem administraci diskrétně opustil. Takže nic víc jsem už nečetl ;-)  :-)
http://www.lossofprivacy.com/wp-content/uploads/2013/06/WikiLeaks-Logo-Wallpaper.jpg 8-)

4 Irith Irith | Web | 18. ledna 2015 v 17:42 | Reagovat

[3]: Já se nezlobím :-) Fakt ne. Jen mě to ... překvapilo?
A strašně moc díky za tu rubriku, je to úžasné!
Mimochodem, škoda, že jsi nebyl na Conu, bylo to skvělé. Až nebudu úplně mrtvá, napíšu o tom článek.

5 Clarissa Clarissa | Web | 18. ledna 2015 v 18:50 | Reagovat

Ten váš antikozkovizmus je vidět i tady, ne, že ne. :D

Těším se na další. :-)

6 Irith Irith | Web | 18. ledna 2015 v 18:52 | Reagovat

[5]: Vždyt já to psala už v úvodu... Kozk je tam (asi teda možná po Smíškovi) nejkladnější postavou vůbec, ale od druhé kapitoly ho budete nenávidět...

7 Aredhel Aredhel | Web | 18. ledna 2015 v 20:52 | Reagovat

Konečně jsem se k tomu dostala!!!
Je to skvělé, emoce jsou vyjádřeny naprosto úžasně, a nejenom v Pipino- Smíškovské části, ale i v té Frodo-Samovské. Ovšem Smíšek vracející Pipinovi prsten je naprosto úžasná scéna!!! Doufám, že na to bude Pipin v budoucnu pamatovat, ale nějak z toho nemám dobrý pocit...

[6]: Mně ještě nijak zvlášť nevadí...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama