(Ne)Přátelé

27. října 2014 v 7:42 | Irith |  Jednorázové povídky
Za tuto povídku jsou přímo zodpovědní Jeremiáš s Aredhel a s tou jejich depresí. Jen díky jejich smutným článkům jsem dostala nápad na toto. Takže stěžovat si běžte k nim.
Polovina této povídky je opsaná z knihy, takže je možné, že vám některé části přijdou důvěrně známé. Ale bez toho by to nedávalo smysl. Prosím nepřeskakujte, protože občas je mezi odstavcem opsaného textu pár mých vět a ty jsou většinou důležité pro pochopení dalšího děje :-)
A o čem to je?


Nikomu nevěř, Frodo. Nikdy nevíš, koho Prsten ovládnul a kdo je tvůj přítel. Nevěř nikomu.


"Ták Frodo, a jsme doma," vykřikl Pipin, když usmívající se Smíšek otevřel třem poutníkům dveře Studánek.
"Tak co si o tom myslíš?" zeptal se Smíšek, přicházeje po chodbě. "Udělali jsme za ten krátký čas, co se dalo, aby to vypadalo jako domov. Vždyť jsme sem s Cvalim dojeli až včera s posledním nákladem."
Frodo se rozhlédl. Opravdu to vypadalo jako domov. Spousta jeho oblíbených věcí - nebo Bilbových věcí (silně mu ho v novém prostředí připomínaly) - byla rozestavena co nejvíc jako v Dně pytle. Byl to příjemný, pohodlný, přívětivý koutek; napadlo ho, jak rád by se tu tiše usadil doopravdy. Připadlo mu nepěkné, že přátelům připravil takovou práci, a znovu se ptal sám sebe, jak jím řekne, že musí tak záhy odejít, vlastně hned. A přece to musel udělat ještě večer, než půjdou spát.
"Je to nádhera," řekl s přemáháním. "Skoro mám pocit, že jsem se ani nepřestěhoval."
Smíšek se na něj usmál. Frodo zaváhal na prahu.
"A kde je Cvali?" zeptal se.
"Poslal jsem ho domů, pomohl mi ještě přerovnat pár věcí, ale říkal, že se musí vrátit. Slíbil prý manželce, že se ještě dnes vrátí," rychle odpověděl Smíšek.
Frodo vstoupil dovnitř, zatímco Sam už stál u věšáku a sundával si batoh ze zad. A tak ani jeden z nich neviděl významný pohled, který si Pipin se Smíškem vyměnili.
Pocestní pověsili pláště a naskládali batohy na podlahu. Smíšek je provedl chodbou a otevřel dveře na konci. Zazářilo světlo ohně a vyvalila se pára.
"Lázeň!" vykřikl Pipin. "Ó požehnaný Smělmíre!"
"V jakém pořadí půjdeme?" ptal se Frodo. "Od nejstaršího, nebo od nejrychlejšího? V obou případech budete poslední. Mistře Peregrine."
"Spolehni se, že jsem to zařídil líp!" řekl Smíšek. "Přece nezačneme život ve Studánkách hádkou. V téhle místnosti stojí tři vany a kotel vroucí vody. Jsou tam taky ručníky, rohože a mýdlo. Tak dovnitř a hoďte sebou!"
Smíšek odešel do kuchyně na druhé straně chodby a dokončoval poslední přípravy k pozdní večeři. Z koupelny zaznívaly útržky soupeřících písniček smíšené se šploucháním a čvachtáním. Pipinův hlas najednou vynikl nad ostatní a zazpíval jednu Bilbovu oblíbenou koupelovou píseň.

Ať žije koupel večerní.
když spláchnem prach a bláto v ní!
Nezpívá jenom pitomec,
že horká voda je krásná věc!
Líbezný zvuk má tichý déšť,
potůček z kopce hopkuje;
lepší než stružka zvonící
je horká voda pářící.
Dobrá je v hrdle studená
pro toho, který žízeň má;
lepší je hrdlem pivo lít
a horkou vodu v lázni mít.
Vodotrysk, to je nádhera.
když voda k nebi vyvěrá.
lepší než chladná fontána
je v horké šplouchat nohama.

Ozvalo se strašlivé šplouchnutí a řev Ouha! Frodovým hlasem. Ukázalo se, že velká část Pipinovy lázně napodobila vodotrysk a vznesla se ke stropu.
Smíšek šel ke dveřím. "A co večeře a pivo do hrdla?" zavolal. Frodo vyšel a vysoušel si vlasy.
"Je tam ve vzduchu tolik vody, že se jdu dosušit do kuchyně," řekl.
"No nazdar!" řekl Smíšek, když nahlédl dovnitř. Kamenná podlaha plavala. "Měl bys to všechno vytřít, než dostaneš něco k jídlu, Peregrine," řekl. "Pospěš si, nebo na tebe nebudeme čekat."
Večeře byla opravdu velkolepá. Houby paní Červíkové byly zkonzumovány s nadšením, které dokáží pro jídlo vyvinout jen hobiti. Potom Smíšek přinesl čtyři sklenice vína, aby si připili na "Novou etapu Frodova života".
Frodo posmutněl, jídlo mu na chvíli vyhnalo z mysli strach z Černých jezdců, ale přípitek ho znovu uvrhl do kruté reality. Jak má svým bratrancům vysvětlit, že tady, ač si s tím dali tolik práce, přespí jen jednou?
Sam nespokojeně zamlaskal. "To je pivo pana Bilba? Chutná nějak divně, jestlipak se cestou nějak nezkazilo," uvažoval nahlas.
Frodo pokrčil rameny, jemu chutnalo jako vždycky.
"To asi bude jen nějaký škraloup," usoudil nakonec Sam a dopil svou číši.
Když už nezbyl na stole ani drobeček, sesedli se čtyři hobiti v křeslech u krbu, zapálili dýmky a chvíli mlčky seděli.
"Tak, teď mi všechno povězte! Tuším, že jste prožívali dobrodružství, a to bylo nespravedlivé, když jsem u toho nebyl. Chci úplnou zprávu: a hlavní chci vědět, co bylo starému Červíkovi a proč se mnou tak mluvil. Znělo to, skoro jako kdyby byl vyděšený, pokud je to možné," řekl Smíšek do ticha.
"Všichni jsme byli vyděšení," řekl Pipin po odmlce, kdy Frodo zíral do ohně a mlčel. "Taky bys byl, kdyby tě dva dny honili Černí jezdci."
"A co jsou zač?"
"Černé postavy jezdící na černých koních," odpověděl Pipin. "Když Frodo nechce mluvit, povím ti to od začátku." Pak vylíčil celou jejich cestu od chvíle, kdy opustili Hobitín. Sam ho podporoval pokyvováním a souhlasnými výkřiky. Frodo zůstával zticha.
"Myslel bych, že si to všechno vymýšlíte," řekl Smíšek, "kdybych neviděl ten černý stín v přístavišti - a neslyšel ten divný tón v Červíkově hlase. Jak si to všechno vysvětluješ, Frodo?"
"Bratránek Frodo byl náramně tajnůstkářský," řekl Pipin s podivným úsměvem. "Ale přišel čas, aby rozvázal. Zatím jsme neslyšeli nic víc než Červíkův dohad, že to má co dělat s Bilbovým pokladem."
"To byl jen dohad," řekl Frodo spěšně. Nevěděl proč, ale najednou dostal strach. Nelíbilo se mu vyptávání jeho bratranců. Sice i neuměl vysvětlit proč, ale najednou si tady nepřipadal v bezpečí.
"Starý Červík má bystrou hlavu," řekl Smíšek. "Ví víc, než co mu vyčteš z té jeho baculaté tvářičky. Slyšel jsem, že kdysi chodíval do Starého hvozdu, a má pověst člověka, který zná spoustu divných věcí. Ale mohl bys nám aspoň říct, Frodo, jestli podle tebe hádal dobře nebo špatně."
"Myslím," odvětil Frodo pomalu. Neměl vůbec žádnou chuť říkat víc, než bylo nutné. Po zádech mu projíždělo nepříjemné mrazení a srdce se mu svíralo, "že hádal celkem dobře. Je tady souvislost s Bilbovým starým dobrodružstvím a Jezdci hledají, nebo spíš pátrají po něm a po mne. Bojím se také, jestli to chcete vědět, že to není žádná legrace; a že nejsem v bezpečí ani tady, ani nikde jinde." Rozhlédl se po oknech a stěnách, jako by se bál, že najednou povolí.
"Tak!" řekl konečně Frodo a narovnal se, jako by dospěl k rozhodnutí. "Už to nemohu dál tajit. Musím vám něco říct. Ale nevím, jak vlastně začít."
"Myslím, že bych ti mohl pomoct," řekl Smíšek pokojně, "kdybych ti toho část řekl sám."
"Co tím myslíš?" pohlédl na něho Frodo s obavou.
"Nic víc, můj milý Frodíku, než že je ti mizerně, protože nevíš, jak se rozloučit. Chtěl jsi přece odejít z Kraje. Ale nebezpečí tě dostihlo dřív, než jsi očekával, a teď se odhodláváš jít hned. A nechce se ti," odpověděl místo Smíška Pipin.
"Víme, že Prsten je velké břemeno," dodal Smíšek.
Frodo s sebou trhl. "Jak…?"
"Jak víme o Prstenu?" ušklíbl se Smíšek. Poslední slovo vyslovil s podivným důrazem. Froda zamrazilo.
"Špěhovali jsme Bilba už dlouhou dobu a dozvěděli se tak spoustu věcí o Prstenu Moci, samozřejmě nám hodně pomohl Sam, spoustu nám toho řekl, ale většinu věcí jsme dokázali vyvodit sami," přizvukoval mu Pipin.
"Sam?!" vykřikl Frodo a podíval se na svého zahradníka.
Sam spal. Hlava mu klesla na prsa, dýmka vypadla z prstů a Sam evidentně vůbec netušil, co se děje.
"Jejda!" vyjekl Pipin. "Zřejmě ho ta naše cesta zmohla více, než jsme mysleli." Nejmladší hobit vyskočil ze svého křesla a zachytil Sama, který mohutně zachrápal a začal se sesouvat na zem. Pipin pod jeho vahou zafuněl a ztěžka ho vytáhl na nohy.
"Tedy, ten má ale tvrdé spaní. Smíšku, pomoz mi ho uložit do postele!" zasípal a nohy se pod ním podlamovaly.
"Počkej tady, Frodo, jen Sama uložíme a hned se k tobě vrátíme!" řekl Smíšek, přiskočil
ke svému bratranci a vzal Sama pod rameny. Společně ho odtáhli chodbou pryč, do jeho pokoje.
Frodo osaměl. Strach byl najednou tak hmatatelný, tak přítomný, že vstal a začal přeházet po místnosti. V ruce přitom svíral Prsten, který měl pověšený kolem krku, Vzpomínal na Gandalfova slova.
"Nikomu nevěř, Frodo. Nikdy nevíš, koho Prsten ovládnul a kdo je tvůj přítel. Nevěř nikomu."
Najednou si připadal hrozně zranitelný, Nevěděl proč, ale měl pocit, že Smíšek s Pipinem vědí víc, než přiznali. Že vědí všechno. Najednou se jich začal hrozně bát.
Smíšek byl velice chytrý a věděl si rady v každé situaci. Jako jediný se tady doopravdy vyznal a Frodo si dobře uvědomoval, že bez něho by bloudili ve tmě ještě teď. Smíšek byl neuvěřitelně vynalézavý a přizpůsobivý, dokázal v mžiku udělat ze svých největších nevýhod svou zbraň a navíc byl mnohem vnímavější než většina hobitů. Byl by cenný společník, ale strašlivý nepřítel.
Pipin byl oproti tomu spíše roztomilý, než chytrý. Všude ho měli rádi a dokázal ze svých nejzarytějších nepřátel udělat oddané přátele. Navíc byl budoucí vladyka Kraje a každý si ho toužil naklonit. Kamkoliv přišel, tam ho lidé vítali a měli ho rádi. Frodo už několikrát udělal tu chybu, že nedokázal odhlédnout od Pipinova nevinného výrazu a vždycky na to doplatil. Pipin zkrátka vypadal tak nevinně a naivně, že by nikdy nikoho ani nenapadlo, že by mohl něco doopravdy provést. Pipin by byl neuvěřitelně dobrý společník, ale zároveň velice nebezpečný nepřítel.
Frodo se zavrtěl. Ale čeho se doopravdy bál, byli oni dva dohromady. Spolu byli naprosto neporazitelní. Pokud by se ho rozhodli zradit, neměl by šanci. Pokud byli spolu, nešlo je porazit. Frodo byl několikrát svědkem jejich bezeslovné komunikace. Znali se navzájem tak dobře, že občas spolu mohli rozmlouvat bez použití slov. Pipin dokázal postřehnout sebemenší záchvěv svalu ve Smíškově tváři a tak uhodnout odpověď na svou otázku. Smíšek podle malinké změny držení těla poznal, na co se Pipin ptá a beze slov mu odpověděl. Bylo to až neskutečné. Věděl, že oni dva dohromady by mu v jeho cestě neuvěřitelně pomohli, ale pokud by se mu rozhodli bránit, neměl by šanci. Frodo dostal doopravdy velký strach. Ani jeden z jeho bratranců sice neudělal nic, co by ho nějak znepokojilo, ale v srdci cítil, že něco je špatně, moc špatně.
"Sam spí jako neviňátko, museli jsme ho uložit do postele oblečeného," zahlásil Smíšek, když vstoupil do dveří a Frodo s sebou trhl. Tok jeho pochmurných myšlenek byl přerušen a jen tak tak stačil přeskupit tvář do úsměvu.
"Kdeže jsme skončili?" zeptal se Smíšek s úsměvem a sedl si do křesla vedle Froda. Pipin zůstal stát ve dveřích a opíral se o rám.
"Řekli jste, že víte o Prstenu. Řekli jste to i někomu jinému, povídá si o tom celý Kraj?" nešťastně vyjekl Frodo a nutil se ke klidu. Díval se na Smíška a tak si nevšiml záblesku v Pipinových očích.
"Toho se neboj! Dlouho se to samozřejmě v tajnosti neudrží; ale zatím to myslím víme jen my spiklenci. Musíš přece pomyslet, že tě známe dobře a že jsme s tebou často. Obvykle dokážeme uhodnout, co si myslíš. A znal jsem taky Bilba. Abych pravdu řekl, sleduju tě dost bedlivě od té doby, co odešel. Myslel jsem, že se za ním dříve nebo později vydáš; čekal jsem dokonce, že půjdeš dřív, a poslední dobou jsme měli velké starosti. Děsili jsme se, že nám uklouzneš a zmizíš najednou, docela sám jako on. Od jara máme oči dokořán a spoustu jsme toho naplánovali. Neutečeš jen tak!" odpověděl mu se Smíšek.
Smál se, ale i tak byla za jeho slovy slyšet tichá hrozba.
"Ale já musím jít," řekl Frodo. "Nedá se nic dělat, drazí přátelé. Je to pro nás všechny hrozné, ale je zbytečné mě zdržovat. Když už jste uhodli tolik, prosím vás pomozte mi a nepřekážejte mi!"
"Musíš?" zeptal se potichu Smíšek a vstal. Přešel před Froda a začal si pohrávat se stříbrným řetízkem, na kterém měl Frodo pověšený Prsten.
"Víš Frodo," zašeptal a sklonil se k němu. "Já myslím…"
"…že nepůjdeš nikam," dořekl Pipin a zamkl.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Delfi Delfi | Web | 27. října 2014 v 8:53 | Reagovat

Chápu, že možná stojíš o to, aby si čtenáři domysleli konec, ale i přesto mám chuť tě přiškrtit, že to nepokračuje!!!

2 Clarissa Clarissa | Web | 27. října 2014 v 10:49 | Reagovat

[1]: Souhlasím.

3 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 27. října 2014 v 11:29 | Reagovat

Já už skoro myslel, že popíšeš vypjatou scénu uvnitř Orodruiny a pak Sama, jak podrazí Frodovi nohy, čmajzne Prsten a skopne ho do lávy :-D i když uznávám, že zrada Smíška s Pipinem má taky něco do sebe :D
Počkejte až se dovíte, co ti dva provedli v Sarumanově vánoční povídce. Jo, už ji mám dopsanou, stejně jako tu Thorinovu. Teď už zbývá jen Kořen 8-)

4 Clarissa Clarissa | Web | 27. října 2014 v 12:23 | Reagovat

[3]: Ty už to máš napsané? Já ještě ani nemám ucelený děj. Vsadím se, že to nakonec budu psát zase na poslední chvíli... uvidíte. :-?

5 Aredhel Aredhel | Web | 27. října 2014 v 18:08 | Reagovat

Moc pěkné. Přiznávám, že jsem taky myslela na Froda a Sama někde po cestě do Mordoru; tihle dva mě nenapadli ani ve snu. Moc se mi líbí, jak jsou z velké části zachované dialogy z knihy, ale je změněný tón, kterým je postavy říkají. Funguje to skvěle. Vždycky mě taky pobaví ty pasáže, kde do Smíška a Pipina projektuješ vaše charaktery. :-D Úžasně napsané!

[3]:[4]: Ehm... já si ještě ani nevybrala charakter....

6 Michelle Michelle | E-mail | Web | 27. října 2014 v 20:14 | Reagovat

Škoda, že to nepokračuje :/
Ale i tak ses zase vytáhla se suprovou povídkou, je to opravdu super :-P

7 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 27. října 2014 v 21:25 | Reagovat

[5]: "Vždycky mě taky pobaví ty pasáže, kde do Smíška a Pipina projektuješ vaše charaktery." No nezní tohle jako ukázkový příklad elfského sarkasmu? :-D  ;-)

8 Irith Irith | Web | 28. října 2014 v 19:31 | Reagovat

[1]: Přesně tak. Ať si to každý doprovozuje, jak se mu líbí...

[5]: Naše charaktery? Jo, tak trochu :-) Tak si vyber! Zbývá toho ještě dost!

[7]: Nechápnuto :-D

9 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 28. října 2014 v 20:51 | Reagovat

[8]: Zrovna v této povídce nemají Smíšek s Pipinem bůhvíjak kladné role ;-)

10 Irith Irith | Web | 28. října 2014 v 20:55 | Reagovat

[9]: A o to jde. Mám dojem, že přesně tohle je ta naše "temná stránka". prostě nějak přesně tohohle bychom byly schopné. Dostat pryč Cvaliho, uspat Sama a pak sami s Frodem...
Baf!

11 Ilía Ilía | E-mail | Web | 2. listopadu 2014 v 23:14 | Reagovat

Já tě asi.. *zuřivě hledá něco hodně ostrého a proklíná tě za ten otevřený konec* Saurona na tebe! :-D
Chudák Frodo. A zrovna, že sis vzala na paškál tady ty dva. Čekala jsem zradu Sama a spojenectví s Glumem :-D
Líbí se mi, jak přidaný text přirozeně navazuje na ten původní. Vážně skvělé! :-)

12 Scrat Scrat | E-mail | Web | 29. listopadu 2014 v 22:43 | Reagovat

Uáá, bojím se! :-D Škoda ten otevřený konec i když asi k tomu nebylo co dodat. Ale děsí mě to, Pipin se Smíškem by byli fakt silní nepřátelé i když je mi líto, že je Prsten svedl na špatnou cestu.

13 Andoriana Andoriana | E-mail | Web | 28. února 2015 v 20:30 | Reagovat

Už se vás bojím. Je fakt hodně vidět, že jste jako Smíšek a Pipin. Každopádně se mi moc líbí.
No tak, neberte mé komentáře tak vážně, to já čistě z principu, že se to tak nabídlo. ;-) :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama