Boyd

13. září 2014 v 9:01 | Irith a jedna skvělá brožurka :-) |  Postavy
Pamatujete si, jak jsem slibovala, že přeložím tu brožurku, co se mi podařilo ulovit ve Skotsku a dám překlad na blog? S vypětím všech sil jsem to doopravdy přeložila. Je to pravděpodobně můj největší anglický počin vůbec a moje profesorka by byla nadšená, kdyby viděla, s jakým nadšením překládám jedenatřicet stránek do češtiny. Přeloženo většinou v autobuse, po cestě do Bretaně, se slovníkem ve čtečce a se zuřivými lingvistickými debatami s mojí mamkou. Ale povedlo se! Je možné, že něco není přeloženo úplně přesně a je pravděpodobné, že překlad je dost kostrbatý, ale kdybyste znali můj vztah k angličtině, museli byste to pochopit. Tak snad omluvíte.
Jen jsem tam nepochopila asi dvě věci, tak u toho jsem udělala otazníčky a pokud by mi to někdo byl ochotný vysvětlit, vítám :-) .
První kapitola byla dost divná a nepochopila jsem její význam, jen se tam mluvilo o Skotských příjmeních, bylo to dost obecné a strašně nudné. Takže jsem ji vynechala, protože jinak by mi to blog nevzal (stále nechápu jeho počítání znaků).
Přeji příjemné počtení!




Kapitola druhá - V obraně svobody
O roku 1454, kdy byli Boydové Jakubem II. jmenováni do šlechtického stavu, sehráli ve Skotské historii velmi důležitou roli. Hlavně tedy jejich přínos k národní svobodě v nemilosrdné a krvavé Válce za nezávislost s Angličany.

Některé zdroje říkají, že jméno Boyd pochází z Gaelského "buidhe", což znamená blondatý.
Jiná tradice říká, že zakladatel klanu byl Simon FitzAlan (otec Roberta Boyda o kterém se mluvilo předtím. A je zvláštní, že Robert už si příjmení Boyd vzal, ale psal ho jako Boyt, s té), známý jako "Simon the fair", který byl mimo jiné mladším bratrem Waltera FitzAlana, který je znám jako předchůdce nebo zakladatel Royal House of Stewart (Stuart) (Zajímavé je, že Walter pochází z Bretaně, jeho otec byl nějaký Bretonský rytíř). To vysvětluje, proč Boydové, jinak hrdý klan s vlastními právy, jsou pokládáni za část klanu (rodinnou větev) Stuartovců a proč si dnes přivlastnili královský Stuartovký tartan, ačkoliv mají vlastní.
Jiné vysvětlení pro jméno Boyd je,že pochází z Gaelského Boid, což označuje ostrov Bute v ústí řeky Clyde.
Domovem klanu se stal Ayrshire. Poprvé se jméno Boyd objevilo na smlouvě z roku 1205, kdy Dominus Robertus de Boyd, podepsal jako svědek smlouvu týkající sporu mezi lordem Eglintonem a městem Irvine o Irvinské západní pobřeží. Rodina Boydů tehdy byla vazaly mocné Anglo-Normanské rodiny Morville, ale v první polovině 13. století získali přízeň krále a dostali do vlastnictví některé pozemky v Ayrshiru, především v Kilmarnocku.
Boydové se ale v Ayrshiru doopravdy usadili až po svém angažovaní ve Válce za nezávislost(proč mi to tak strašně připomíná Válku o Prsten???)
K obraně Skotské svobody se shromáždili v bitvě u Largs, kde byl sir Robert Boyd mezi skupinou Ayrshirských statkářů povýšených Alexandrem FitzAlanem (hlavní High Stewart), kteří byli povolaní k zapuzení vikingské invaze, která ohrožovala Alexandra III, krále Skotů a uplatňovala nárok na Hebridy (http://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandr_III._Skotsk%C3%BD ).
Varován, že Alexander připravuje osvobození ostrovů z norského područí, král Haakon IV vyslal v červnu 1263 z Bergenu mohutné loďstvo.
Jeho loupeživé námořnictvo vyplundrovalo a zpustošilo Kintyre, Bute (ten ostrov, ze kterého Boydové pocházejí) a Islay, než napadlo západní pobřeží hlavní správní oblasti Largs.
Ale vichřice zahnala hodně lodí na mělčinu pod převis Cunningham Hills v noci, ze 30 září. Nahoře na kopcích FitzAlan narychlo sestavil armádu, která zahrnovala i sira Roberta Boyda a jeho příbuzenstvo.
Skotové se ráno v prudké potyčce srazili s Nory, kteří se pokoušeli zachránit vzácný náklad z jejich poškozených lodí. Skotové je zahnali zpátky do vody a ještě ten večer se vrátili, aby škodolibě ukořistili jejich lodní náklad.
Popuzen porážkou, král Haakon nařídil další pokus o znovuzískání nákladu. Následující den, prvního října, se tedy odehrála známá bitva o Largs, což vlastně ale byla jen série neorganizovaných šarvátek.
Norové byli vytlačeni zpět ke svým lodím a král Haakon zemřel o několik týdnů později v Kirkwallu, na Orknejích (Je pohřben v katedrále sv. Magnuse (Možná ji dal postavit jeho syn, který se jmenoval Magnus???)). Ohrožení celého Skotského pobřeží a Norská invaze na pevninu byla zažehnána.
Vítězství je v Largs každý rok oslavováno obřadním spálením vikingských Dračích lodí (Anglický výraz je long boats).
Je zvláštností, že zatímco "I trust" je motto Boydů a pravá ruka pozvednuta v Benediktském gestu je erb, většina rodinných uniforem má na motto "Goldberry". To je na památku sira Roberta Boyda, který s pouhou hrstkou mužů porazil a zničil nepřátelské vojsko, několik mil jižněji od místa hlavní bitvy u Largs, v území označovaném jako Goldberry Hills.
O více než 40 let později se Boydové objevili v první linii ve Válce o nezávislost, poté co William Wallace pozdvihl korouhev odporu proti Anglické okupaci Skotska v květnu 1297. Protože byl v guerillové válce William Wallace doopravdy dobrý, jeho skupina bojovníků a svobodu zasadila Angličanům ochromující porážku, vrcholící v osvobození prakticky celého Skotska. Válka začala bitvou u Stirlingského mstu, 22 června 1298, krátce poté, co byl William Wallace jmenován ochráncem Skotska. Sir William Wallace byl ale zrazen, zajat, a 23. srpna 1305 brutálně popraven z nařízení mstivého Edvarda I Anglického (O tomhle podivuhodném človíčkovi už toho bylo řečeno hodně. Pokud by tedy někoho zaujal, doporučuji toto http://cs.wikipedia.org/wiki/William_Wallace ).
Hořký boj pokračoval pod vládou bojovného krále Roberta de Bruce. V roce 1306 byl Duncan Boyd zabit Angličany za zradu.
Konflikt vyvrcholil v bitvě o Bannockburn (http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Bannockburnu) v červnu 1314, kdy byla 20 000 anglická armáda poražena sotva polovičním potem Skotů.
Někdy uprostřed léta 1313 byla silná pevnost Stirling Castle obsazena anglickou posádkou pod vedením sira Philipa Mowbraye. Bruceův horkokrevný bratr Edward zbrkle přísahal, že pokud do léta následujícího roku nedobije Stirlingský hrad, vzdá se. Tato zbrklá přísaha učinila bitvu nevyhnutelnou a 23. června 1314 stanuly nepřátelské armády tváří v tvář u Bannockburnu, kousek od hradu. Tento den také Bruce zabil anglického rytíře sira Henryho de Bohan v osobním souboji. Bitva ale byla vybojována až následující den, krátce po východu slunce. Anglická jízda zbrkle vyrazila na husté řady skotských kopiníků, známé jako "schiltrons" a byla zdevastována. Ještě než slunce kleslo na západ, byla bitva dobojována a anglická armáda zničena. Samotný Edward uprchl na poslední chvíli a vyhnul se tak největšímu krveprolití. Skotská nezávislost tak byla za strašlivých anglických ztrát ubráněna, k slávě Bruceově a jeho věrné armády.
Sir Robert Boyd byl jedním z Bruceových nejschopnějších velitelů a byl za to odměněn pozemky v Ayrshiru, které Bruce odebral jeho rivalům, Balliolům. Od té doby se rodinným sídlem stal Dean Castle v Kilmarnocku. Další rodinné větve se také usídlily v Ayrshiru, jako Boydové z Mertonu, Penkilnu, Pitconu, nebo Trochrigu.
Nyní je populární turistická atrakce Dean Castle a jeho přilehlé pozemky v držení East Ayrshirské správy.
Jak vliv a síla klanu Boydů stoupala, během jejich povýšení roku 1454, rostla i jejich ctižádost a to byl začátek jejich konce.
Kapitola třetí - Zajetí a poprava
V červnu roku 1460, po smrti Jakuba II (http://cs.wikipedia.org/wiki/Jakub_II._Skotsk%C3%BD), Lord Robert Boyd of Kilmarnock (1. Kilmarnocký lord) byl jmenován jedním z regentů Jakuba III.

Roku 1466 získal Robertův bratr Alexander Boyd mocné posty Chamberlain of Royal Household a guvernér Edinburghského hradu, zatímco jeho syn Thomas získal vlivný post královského učitele v umění válečnickém.
K upevnění moci Boydové uvěznili krále, přinutili ho k ratifikování Act of Parlament, což z nich udělalo jediné správce království. Jejich moc byla ještě posílena, když si Thomas Boyd vzal královu sestru Marii a získal tak titul Vévoda Arranu a Kilmarnocku.
Ale bohatství a moc jejich šlechtických rivalů nakonec v listopadu 1469 vyústila v jejich perzekuci. Boydové byli předvoláni před krále a parlament a museli se hájit z nařčení ze zrady. Sir Alexander Boyd byl popraven, avšak Robert Boyd uprchl do Angle a Thomas, Lord z Arranu uprchl do exilu v Low Countries, kde nakonec i zemřel. Jeho manželství s princeznou Marií bylo anulováno a všechny jejich pozemky a tituly zabaveny.
Znovu byly navráceny až během panování Marie Stuartovny, královny Skotů (1542-1567). Lord Boyd byl věrný zastánce královny, bojující za její věc v rozhodující bitvě u Langside, 13 května 1568 (http://demonic.mypage.cz/menu/bitvy/13-kveten).
Královna uprchla z Lochlevenského hradu, kde byla uvězněna poté, co byla donucena podepsat svou abdikaci před sborem Confederate Lords. Lord Boyd byl jedním z představených, kteří podepsali úpisy deklarující jejich věrnost k ní. Jejich síla se shromáždila v Langside, na jižním okraji Glasgowa. Mariina armáda, pod vedením vévody z Argyllu, byla na cestě k mohutné pevnosti Dumbarton Castle. Tam se proti nim postavil odpor, vedený jejím nevlastním bratrem, vévodou z Moray.
Obě strany po sobě začaly pálit z děl, než Agyll nařídil útok pěchoty, která se snažila dobýt si průchod vesnicí Langside, ale pěchota byla zmasakrována disciplinovanými mušketýry a musela ustoupit. Poté Moray zahájil útok jízdy na zmatené Argyllovy šiky. Pro Marii dopadla bitva katastrofálně a znamenala pro ni zvonění umíráčku. Vyžádala si více než stovku jejích zabitých nebo zajatých vojáků a Marie byla nucena uprchnout, když si naivně myslela, že bude pod ochranou Alžběty I. Lord Boyd později ukázal svou oddanost ke královně, když ji pravidelně navštěvoval během jejího dlouhého vyhnanství v Anglii, před tím, než byla popravena v Northamptonu, v Great Hall of Fortheringhay castle v únoru 1587.
Třetí Lord of Kilmarnock se postavil na stranu Hanoverian government (vláda rodu Hannoverských http://cs.wikipedia.org/wiki/Hannoversk%C3%A1_dynastie) v nezdařeném Jacobitském povstání v roce 1715, zatímco William, čtvrtý vévoda, prokázal loajalitu Jakobitům v povstání roku 1745, za což pak musel tvrdě platit.
Princ Charles Edward Stuart (ten, co ho zachránila Flora McDonaldová http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Eduard_Stuart) přijel na malý vněhebridský ostrov Erisky 22. července 1745 a strávil tři dny v hlavní oblasti ostrova, v Loch nan Uamh, kde sbíral síly na útok a dobytí trůnu. Stuartovská standarta byla vyvěšena 19. srpna v Glenfinnanu na Loch Skiels a vítězství bylo docíleno v září, v bitvě o Pastonpons, na předměstí Edinburghu. Sebevědomý princ a jeho armáda měli překročit jižní hranice Londýna o měsíc později, aby tím Charles ukázal, že je právoplatný Stuart a dědic trůnu. Ale armáda došla jen k Derby a na začátku prosince se museli stáhnout zpět. Jakobité doufali, že potom budou ustupovat už navždy. Tak se odehrála bitva o Culloden, vybojována 16 dubna 1746 na Drummosie Moor, blízko Inverness. Byla to poslední velká bitva vybojována na území Velké Británie. Pro Charlese dopadla katastrofálně. Stovka klanových bojovníků zemřela na bitevním poli a stovky a stovky dalších zemřeli později na zranění a nelidské zacházení v zajetí.
Ačkoliv dva z Boydových synů sloužili v Hanoverských vojscích, čtyřicetiletý lord Boyd se spojil s princem v Edinburghu a sebral skupinu jezdců známou jako Kilmarnock's Horse. Setkali se s Jakobitskou armádou blízko Derby a utkali se v bitvě o Falkirk 17 ledna 1746. Lord Boyd byl zraněn a vsazen do vězení v Cullodenu. Největší potupa pro něj ale byla, že byl veden podél linií Hannoverské armády bez pokrývky hlavy (??????). Když ale nejstarší syn, který sloužil jako podporučík v královské armádě, viděl zoufalství svého otce, na nic nehleděl, přiskočil k němu a dal u svou vlastní čepici. Lord Boyd byl později uvězněn v Londýnském Toweru, odsouzen za zradu a souzen 28. července 1746.
Státník Horace Walpole (http://cs.wikipedia.org/wiki/Horace_Walpole), který popsal celý proces, nechal pro potomky lorda Boyda jeho portét, kde ho popisoval jako: "Vysoký a štíhlý, s neobyčejně ušlechtilou osobností, s chováním, kombinující důstojnost a pokoru. Jestliže je na něm něco k pokárání, je to jeho afektovanost a jeho pečlivě upravené vlasy, ale to co říkám, neznamená, že na něm hledám chyby, tím chci říct, jak malé chyby se na něm dají najít."
Lord Boyd měl mnoho příležitostí couvnout a zachránit si život. Mohl se podvolit soudu a vzdát, mohl uprchnout z bitevního pole, mohl žadonit o milosrdenství, ale on se k tomu nikdy nesnížil a nikdy neustoupil. Jeho hlava spadla pod úderem katovy sekyry na Tower Hill 18. srpna 1746. Titul Boydů byl zapomenut a nejstarší syn lorda Boyda si vzal příjmení Hay podle rodinné strany své matky a převzal vévodství v Errolu roku 1758.
Až roku 1941 si bratr dvacátého druhého vévody z Errolu znovu přivlastnil hrdé jméno Boyd a titul Lord of Kilmarnock.

Kapitola čtvrtá - Věda a umění
Velké množství Ayrshirských Boydů přesídlilo do Irska během událostí známých jako Plantation of Ulster (asi osidlování určitého území) 1609-1613. Hodně dalších později emigrovalo do USA, zatímco ostatní tam emigrovali ze Skotska, protože chtěli v Americe začít nový život.

Louise Arner Boyd (http://en.wikipedia.org/wiki/Louise_Boyd ), narozena 1887 v San Rafaelu, byla uznávaná Arktická výzkumnice a první žena, která přeletěla nad severním polem, což provedla, když jí bylo 68.
Protože se narodila do bohaté rodiny, neměla problém zaplatit a vést svou vlastní expedici v roce 1928, což byl neúspěšný pokus najít Norského výzkumníka Roalda Amundsena, který zmizel při pokusu najít Italského vědce Umberta Nobileho. Navzdory jejímu neúspěchu jí Norská vláda dala cenu Chevalier Cross of the Order of St Olav. V letech 1931-33-37 vedla Louise vědecké výpravy na východní a severovýchodní pobřeží Greenlands a území poblíž De Geer Glacier, které je nyní přejmenováno na Louise Boyd Land. Neohrožená vědkyně zemřela v roce 1972 a před svou smrtí byla mimo jiné zaměstnána jako technický expert U.S War Department během druhé světové války.
Sir John Boyd-Orr (http://en.wikipedia.org/wiki/John_Boyd_Orr,_1st_Baron_Boyd-Orr), první baron Boyd-Orr, narozen roku 1880 ve vesnici Kilmaurs, blízko Kilmarnocku, byl doktor a biolog, který v roce 1949 získal Nobelovu cenu míru za šokující výzkum týkající se jídla (tak z toho jsem totálně nemohla. Jídla, jo jídla!!! Příbuzný Peregrina Brala dostane cenu za výzkum jídla J ) a jeho práce v United Nations Food a Agricultural Organisation. Boyd-Orr daroval své peníze, které doatl z ceny, na vytvoření spojené světové vlády a světového míru.
William Merric Boyd (také skvělé jméno…) (http://en.wikipedia.org/wiki/Merric_Boyd ), narozen v Austrálii v 1888 byl zakladatelem opravdové umělecké dynastie. Umělec, sochař a keramik Boyd, který zemřel v roce 1959, je znám jako zakladatel Australské hrnčírny (anglický výraz byl studio pottery ???). Byl otec umělců Arthura a Davida Boydových a sochaře George Boyda, zatímco jeho sestra byla malířka Kelen Red a jeho bratry spisovatel Martin Boyd a krajinář Penleigh Boyd.
Důležitá postava v moderní literatuře je i spisovatel a scénograf Skotského původu William Boyd (http://www.james-bond.cz/william-boyd) , narozen v Ghaně v roce 1952. Vzdělání William dostal v Gordonstown school ve Skotsku a na univerzitě v Nice, Glasgowu a Oxfordu. Svůj první román Správný chlap v Africe publikoval v roce 1981, zatímco pracoval jako profesor angličtiny v Oxfordu. Další romány jako Brazavilská pláž a Zmrzlinová válka přispěly k tomu, že byl jmenován Companion of the British Empire (C.B.E.) v 2005. (A, což se tady nepíše, napsal mimo jiné dobrodružství… agenta 007! Ano, je to tak. William Boyd je duchovní otec Jamese Bonda (proto tak podobné příjmení…) a kvůli tomu se mu klaní tisíce lidí po celém světě).
Co se týče jeviště, za zmínku stojí William Boyd (to už máme třetího…) (http://en.wikipedia.org/wiki/William_Boyd_(actor) ), herec narozen v Cambridgi v Ohiu v roce 1895 a který začal svou kariéru v tichých romantických filmech, ale který se proslavil jako kovbojský hrdina v Hopalong Cassidy.
A konečně, Billy Boyd (http://mittalmar.blog.cz/1404/billy-boyd), narozen v Glasgow v 1968 je Skotský herec, nejvíce znám roli hobita Peregrina Brala v triologii Pán prstenů (2001-2003). Mimoto hrál i Barreta Bowdena ve (2003) filmu Master and Commander: Odvrácená strana světa (když už jsme u toho, nevíte náhodou někdo, kde se to dá stáhnout česky?). Talentovaný kytarista, bubeník a zpěvák Billy Boyd vystudoval dramatická umění v Royal Scottish Academy of Music a Drama a je také divadelní herec.

Podívejte se sem http://en.wikipedia.org/wiki/Boyd . Je to anglicky, ale řeknu vám, že budete mrkat, co tam toho na vás vyleze…
Ještě dodám, že nyní je vůdcem klanu Alastair Boyd, sedmý klanový náčelník.
A tady ještě fotka Dean Castle, sídla klanu.

Nepodařilo se mi zjistit, nakolik je Billy Boyd s tou hlavní větví příbuzný. To bych musela mít rodokmen, spoustu trpělivosti a matrikáře. Ale usuzuji, že bude celkem blízký příbuzný, protože se narodil v Glasgow, kde vlastně ta hlavní rodinná větev žije. Dále mohu usuzovat blízkou příbuznost z toho, že poctivě nosí tartan klanu Boydů, což by asi, pokud by byl vzdálený příbuzný, nedělal.

Takže jste si mohli přečíst dějiny klanu Boydů. A výsledek tohoto tisíciletého vývoje?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Clarissa Clarissa | Web | 13. září 2014 v 11:55 | Reagovat

Skotské války za nezávislost? Královna Stuartovna? Amundsen?
Díky tomu mě historie nikdy nepřestane fascinovat. Vůbec to není schématická záležitost, jak se může zdát ve škole.
Je to neuvěřetelný propleten událostí a lidských osudů. Prostě historie.

Schválně jsem se mrkla na ty umělce. A jestli mi to Google vyhledal správně, tak mám asi další jména na seznam. Fakt se mi to líbí! :-)

Ten William Merric mě dostal. :-D
A vůbec všechno kolem toho. Myslím, že jsi právě objevila jednu z tolkienových inspirací. ;-)

A fakt si myslíš, že Billy Boyd je "ten" Boyd? Bylo by to super. A jemu by to přidalo na prestiži. :D

A jinak tě vážně obdivuju, že jsi to celé přeložila. Já bych ztratila trpělivost už u druhé věty. :D

2 Clarissa Clarissa | Web | 13. září 2014 v 11:58 | Reagovat

[1]: Jo a ještě jsem se ti mrkla na ten film. Tady máš odkaz na stažení:

https://webshare.cz/#/file/7e24H45p36/master-amp-commander-odvracena-strana-svta-avi

3 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 13. září 2014 v 14:57 | Reagovat

Klan Boydů má, zdá se, zajímavou a pohnutou historii. Lord Boyd, který skončil pod katovou selerou mi připoměl Neda Starka (mimochodem, GRRM je taky odborník na Skoty).
Co stojí za zmínku, je fakt, že mezi Skoty je enormní množství nadaných jedinců v porovnání s velikostí národa. Zajímavé :-)
Ještě závěrem: filmy jsou skoro VŽDYCKY lepší s titulky než s dabingem (ano, takhle dogmaticky dovedu podat svůj názor).
Jinak překlad obdivuju, ačkoli někdy až křečovitě dodržuje originální slovosled. Zase mám ale jistotu, že jsi se snažila, aby byl co nejpřesnější. Já bych to nezvládl ;-)

4 Irith Irith | Web | 14. září 2014 v 20:14 | Reagovat

[1]: Díky moc! Jo, někdy to bylo obtížné (zvlášť ta první kapitola), ale co bych pro svou posedlost neudělala....
Jak jsem psala. Do klanu na 100% patří. Asi ne do hlavní větve, ale bude s ní velice blízce příbuzný.

[3]: Za ten slovosled se fakt omlouvám, ale na mě je to fakt výkon, normálně podávám mnohem, mnohem příšernější výkony.

5 Šárka Šárka | Web | 17. září 2014 v 12:05 | Reagovat

Díky za přeložení! Huh, prostě kdyby byl Billy hobit, měl by se o své rodinné historii co učit :)

6 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 21. září 2014 v 19:01 | Reagovat

[4]: Nemáš se za co omlouvat. Líp bych to nezvládl. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama