Smělmír Brandorád

9. dubna 2014 v 22:04 | Polly |  Hobiti
Životopis Smíška Brandoráda.


Smělmír Brandorád



Smělmír Brandorád, zkráceně Smíšek, se narodil roku 2982 (1382 Krajového letopočtu) Třetího věku, jako jediný potomek Saramíra Brandoráda, pána Rádovska, a jeho manželky Esmeraldy Bralové (což je mladší sestra Paladina Brala, otce Pipina). Smíšek neměl žádné sourozence, ale velmi se skamarádil s Frodem Pytlíkem (pravděpodobně byl jeho nejlepší kamarád), s Pipinem Bralem, Cvalim Bulvou a Folkem Bulíkem. Měl rád lodě, poníky a často si prohlížel mapy. Později dostal přízvisko Nádherný. Byl považován za nejvnímavějšího a nejinteligentnějšího z hobitů.

Roku 3018 (1418 KL) se spolu s Frodem, Pipinem a Samem vydal v září na cestu za zničením Prstenu moci. Pomohl Frodovi nalézt cestu ve Starém hvozdu(nebo se o to aspoň snažil), kde ho málem udusil děděk Vrbák, ale zachránil je Tom Bombadil, který jim dal i poníky. Tom je zachránil i podruhé, když byli napadeni mohylovým duchem. Tam od Toma dostal dýku, kterou používal jako krátký mečík. V Hůrce se seznámil s Aragornem, který je potom vedl skrz odpornou bažinu dál. Po Větrovu, kdy Frodo odjel s Glorfindelem napřed do Roklinky, pokračoval dál a s Chodcovou pomocí dorazili do Roklinky o trochu později.

Tam se konala Elrondova Rada, na níž bylo rozhodnuto, že se Frodo vypraví do Mordoru, aby se tam pokusil zničit Jeden prsten. Na pomoc mu bylo vybráno osm společníků, kteří utvořili Společenstvo Prstenu. Pipin se Smíškem se ke Společenstvu připojili, i když Elrond byl proti tomu, aby Pipin na výpravu šel, a hodlal ho poslat zpět do Kraje jako poslíčka, který měl varovat Krajany před hrozící válkou s Temným pánem. Smíšek si v Roklince často prohlížel mapy a plánoval, kterou cestou do Mordoru půjdou.

Společenstvo se vydalo na cestu a po neúspěšném pokusu překonat Mlžné hory průsmykem Caradhrasu vstoupilo do opuštěných trpasličích dolů Morie. Smíšek pomohl Gandalfovi přijít na správné heslo vstupu do Morie (ve filmu to byl Frodo). Po úniku z Morie, kde padl Gandalf, přišel zbytek Společenstva do elfího lesa Lothlórienu. Když jej opouštěli, Galadriel, Paní z Lesa, každému členu Společenstva věnovala dary. Pipin se Smíškem dostali ozdobné opasky ke svým mečíkům, elfí pláště a lembas, cestovní chléb elfů.

Po rozpadnutí Společenstva nad Rauroským vodopádem byl s Pipinem svědkem Boromirovy hrdinské smrti, když se je snažil zachránit před skuruty, kteří je chtěli odvléct do Železného pasu. Smíšek se zuřivě bránil, ale byl skřety vážně zraněn a do konce života měl na čele jizvu. Během skřetího putování byl po většinu času v bezvědomí, takže iniciativu k útěku vyvíjel Pipin. Skuruti totiž byli po dlouhém putování Rohanem, směrem k Železnému pasu, pobiti rohanskými jezdci a Smíšek s Pipinem utekli do Fangornského lesa. Tam potkali Stromovouse, nejstaršího z entů. Ve Fangornu jim Stromovous dal pít entí vodu, po níž hobiti vyrostli a stali se nejvyššími hobity v historii Středozemě (měřili 4,5 stopy). Stromovous jim také vyprávěl o entkách a složil speciálně pro ně další rým do své básničky o živých tvorech Středozemě. Pobouřen jejich vyprávěním o Sarumanově zradě Stromovous svolal Entí sraz, kde se rozhodlo, že enti půjdou do války proti Sarumanovi. Společně s enty dobyli Železný pas a postarali se o Sarumanovu porážku.

Tam vyčkali příjezdu krále Théodena, se kterým pak jeli do Rohanu. Král Théoden byl velmi překvapen, že u bran Železného pasu nalezl hobity, protože pro něj byli jen lidem z pověstí. Král se také podivoval hobitímu dýmkovému koření.

Když Pipin odjel s Gandalfem do Gondoru, Smíšek se spřátelil s Théodenem a stal se jeho panošem. Král byl pro něj "jako otec". Společně s Éowyn převlečenou za Dernhelma tajně jeli do bitvy na Pellenorských polích. Tady se v průběhu bitvy střetli s Černokněžným králem Angmaru, vůdcem nazgûlů. Smíšek ho zezadu bodl do podkolenní jamky svou dýkou ze západní říše, která mu mohla, jako jedna z mála, ublížit. Díky tomu byl Černokněžný král přemožen Éowyn. Smíšek si oním bodnutím poranil ruku a po bitvě se sám se vrátil do Minas Tirith. Ale protože byl napůl v bezvědomí, zabloudil. Našel ho až Pipin, který ho dovedl do domu uzdravování, kde se Smíšek s Aragornovou pomocí poměrně rychle zotavil. Nemohl však táhnout do Poslední bitvy před branami Mordoru, takže Pipin byl jediným z hobitů, který se jí zúčastnil. Smíšek zůstal v Domech uzdravování, kde se spřátelil s Faramirem, Boromirovým bratrem, který byl po smrti jejich otce Denethora II. posledním gondorským správcem. Faramir byl zejména zvědavý na Smíškovu cestu s paní Éowyn a z jeho vyprávění pochopil, že Éowyn je našťastně zamilována do Aragorna. Díky porozumění se mu podařilo získat si její srdce a Éowyn se později stala Faramirovou ženou.

Smíšek byl poté za svou odvážnost v bitvě nastávajícím králem Rohanu Éomerem prohlášen za rytíře Marky a získal čestné přízvisko Holdwine. Za pomoc Éowyn od ní dostal vzácný kouzelný roh z pokladu draka Scathy, který dokáže zastrašit nepřátele a vyvolat naději v srdcích spolubojovníků. Při pohřbu padlého krále Théodena Smíšek hořce plakal, protože král pro něj byl jako otec.

Když se hobiti společně vrátili do Kraje, nalezli ho zpustošený Sarumanem a jeho uprchlíky z Železného pasu. Smíšek s Pipinem se postavili do čela povstání hobitů a v bitvě u Povodí zvítězili. Smíšek s Pipinem pak byli uznáni nejvyššími hobity, co kdy žili. Smíšek se stal pánem Rádovska roku 1432 (11 Čtvrtého věku). Král Elessar (Aragorn) prohlásil Smíška za jednoho z rádců Arnoru. Smíšek z lásky ke králi Théodenovi napsal pojednání Rostlinopis Kraje, kde se věnoval historii dýmkového koření. Byl rovněž autorem několika dalších odborných studií. Smíšek se oženil s Estellou Bulvovou (sestrou svého přítele Cvalimíra Bulvy) a měli spolu syna.
Roku 62 Čtvrtého věku přišla zpráva z Rohanu, že král Éomer si přeje před svou smrtí ještě naposled vidět Smíška s Pipinem. Smíškovi bylo tehdy 102 let. Úřad i majetek oba předali svým následovníkům a odjeli do Edorasu a víckrát je v Kraji nikdo nespatřil. V Edorasu Smíšek zůstal až do smrti krále Éomera a pak se s Pipinem vydali do Gondoru, kde dožili poslední roky života. Když zemřeli, Smíšek umřel roku 67 Čtvrtého věku, byli uloženi do hrobky v Rath Dinenu, po boku krále Elessara, mezi velikány Gondoru.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama